Nelegální nekontrolovaná migrace představuje hrozbu pro soudržnost a stabilitu Evropské unie, funkčnost schengenského systému volného pohybu osob a hrozbu pro bezpečnost Slovenska. Vyplývá to z návrhu nové bezpečnostní strategie Slovenska, který vypracovalo tamní ministerstvo zahraničí. Upozornilo také na zvýšenou aktivitu cizích zpravodajských služeb na Slovensku.
Nekontrolovaná migrace podle dokumentu vnáší rozpory mezi členské státy evropské osmadvacítky, zvyšuje míru populismu, pomáhá k prosazení extremistických hnutí v politickém souboji a je půdou pro organizovaný zločin, který těží z pašování lidí.
Slovensko, které během migrační krize nečelilo náporu uprchlíků a odmítlo povinné kvóty na přerozdělování běženců mezi členské státy unie, hodlá podporovat ochranu vnějších hranic EU a absenci kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Bratislava také chce v otázce migrace prosazovat pomoc v závislosti na možnostech jednotlivých států.
Za bezpečnostní hrozbu pro Slovensko tamní ministerstvo zahraničí označilo sílící působení zpravodajských služeb na území země pod Tatrami. "Jejich působení zahrnuje především získávání informací, včetně utajovaných skutečností, jejichž únik ohrožuje zájmy Slovenska a jeho spojenců, snahu o infiltraci do ústředních orgánů státní správy a bezpečnostních složek, ovlivňování veřejného mínění a průmyslovou špionáž," uvedlo ministerstvo.
Úřad rovněž považuje za bezpečnostní riziko nestabilitu na Ukrajině kvůli konfliktu ve východní části této východoevropské země. Za případ porušení základních principů a norem mezinárodního práva ministerstvo označilo přičlenění části území Ukrajiny k Rusku ozbrojenou silou na základě nelegitimního referenda na Krymu a v Sevastopolu.
