Studenti ze západu Německa by měli nějakou dobu studovat na východě a ti z východu zase na západě. S takovým návrhem alespoň přicházejí někteří němečtí politici ve snaze konečně smazat kulturní a hospodářské rozdíly mezi oběma částmi země.
Ani 27 let po znovusjednocení Německa se totiž ani zdaleka nedá říci, že by se "sjednotila" také životní úroveň Němců. Splnění snu mnoha obyvatel někdejší Německé demokratické republiky o tom, že po pádu socialismu brzy srovnají krok se západní sousedy, zůstává stále v nedohlednu. Proč? Nad touto otázkou se v Německu zamýšlely a zamýšlejí stovky ekonomů a sociologů. Ministr školství spolkové země Durynsko za stranu Die Linke (Levice) Helmut Holter však přišel tento týden s odpovědí i řešením, které si získalo pozornost v celé zemi.
"Jsem hluboce přesvědčen o tom, že západ a východ spolu málo hovoří o tom, co bylo a co se děje nyní," prohlásil Holter. Podle jeho názoru si východní a západní Němci prostě často nerozumějí, což vede k frustraci, předsudkům a v konečné fázi tedy i k přetrvávajícím hospodářským a sociálním rozdílům. "Musíme se zasadit o hlubší výměnu názorů a dialog. Zkušenosti východních Němců se musejí přenést na západ a naopak," uvedl durynský ministr.
Podle Holtera by k navázání takového dialogu mohla pomoci i výměna studentů, kteří by část svého studia strávili ve východní a část v západní části Německa. Podobně jako dnes jezdí mnoho mladých Němců na "zkušenou" do zahraničních škol a cizinci zase studují v Německu, mohla by lepšímu porozumění mezi Němci pomoci i "vnitrostátní" studentská výměna. "Potřebujeme nejen školské projekty, zaměřené na výměnu studentů s Francií nebo Polskem, ale také třeba mezi Stuttgartem a Lipskem," uvedl Holter.
A nejedná se jen o soukromý názor ministra jedné spolkové země. Holter totiž působí od začátku roku také jako předseda Kultusministerkonferenz, což je německý politický orgán, který má mimo jiné koordinovat školskou politiku německých zemí. Jeho návrh na "vnitrostátní studentské výměny" si proto získal velkou pozornost.
Například vlivný německý deník Süddeutsche Zeitung (SDZ) připomíná, že ještě v devadesátých letech, krátce po sjednocení Německa, se navzájem navštěvovali žáci některých západních a východních gymnázií. "Většina těchto programů ale byla zrušena. A to byla chyba," konstatuje list.
Po 27 letech se západ od východu Německa stále značně liší, a to jak v hospodářské, tak sociální a kulturní oblasti. Hrubý domácí produkt na východě dosahuje na jednoho obyvatele jen 73 % toho západního, nezaměstnanost mezi východními Němci je vyšší, průměrný plat naopak nižší. Rozdíly jsou i v průměrné délce dožití, věku matek při narození prvního dítěte a dalších věcech.
"Obyvatelé západu mají pocit, že je na nich východ závislý. Lidé na východě zase cítí na západě aroganci. Kdo jiný než mladí lidé by měl přispět k tomu, aby Německo v tomto ohledu prošlo vnitřní proměnou?" píše komentátorka SDZ. Návrh na studentské výměny v rámci Německa nepovažuje v tomto ohledu za vůbec špatnou myšlenku. "Cílem studentských výměn nemusí být nutně jen zdokonalení se v cizím jazyce. Může jít také o způsob, jak lépe porozumět kulturním hodnotám, strachu, sociálním otázkám," píše SDZ.
Přetrvávající rozdíly mezi východem a západem Německa jsou podle komentátorky stále tak výrazné, že výměnný pobyt by mohl mnoha studentům připadat jako expedice do "terra incognita", neznámé země. A to i přesto, že při něm ani nepřekročí německé hranice.
