Téměř 20 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl deportovalo Německo během prvních deseti měsíců tohoto roku. Vyplývá to ze statistiky ministerstva vnitra, o které informoval list Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ). Celkový počet deportovaných za letošek by mohl být nakonec o něco vyšší než za loňský rok, kdy Německo deportovalo bezmála 24 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl.
Celkem německé spolkové země, do jejichž kompetence tato činnost spadá, deportovaly od počátku roku do konce října 19 781 neúspěšných žadatelů o azyl. Nejvíce migrantů do země jejich původu nebo třetích zemí putovalo z nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska (5548). Druhé nejlidnatější Bavorsko deportovalo zhruba o polovinu méně osob (2758). Berlín například 962.
Na odmítnuté žadatele o azyl smí být v Německu po omezenou dobu uvalena vyhošťovací vazba. Podle odpovědi ministerstva vnitra na dotaz parlamentní frakce opoziční strany FDP, ze které list WAZ zveřejněné údaje čerpal, je ve věznicích a dalších zařízeních po celém Německu k dispozici 427 míst pro vyhošťovací vazbu. Osm ze šestnácti spolkových zemích nemá na svém území pro vazbu před deportací vůbec žádná místa. Podle vlastních údajů ale na deportacích spolupracují s jinými spolkovými zeměmi.
Mluvčí FDP pro otázky migrace Linda Teutebergová v rozhovoru poskytnutém listu WAZ kritizovala podle ní nedostatečný počet míst pro vyhošťovací vazbu. "Tím totiž stoupá riziko, že odmítnutí žadatelé o azyl zmizí a v Německu se budou trvale zdržovat ilegálně," uvedla.
Jiná opoziční parlamentní strana Levice naopak kritizuje samotnou existenci vyhošťovací vazby, ale i deportace lidí do států, jako je například Afghánistán. Podle ní nejsou tyto země dostatečně bezpečné na to, aby se do nich Německo lidi deportovalo.
