Další německý primát na poli techniky, třebaže dle řady kritiků sporný. První hnědouhelnou elektrárnu, která skladuje emise oxidu uhličitého (CO2) v podzemí, zprovoznil za 70 milionů eur energetický koncern Vattenfal Europe v braniborském Sprembergu.
Evropská komise (EK) téměř současně, v polovině září, vyhlásila veřejnou soutěž na stavbu vlastního zařízení, na němž chce jímání a skladování CO2 v podzemí testovat.
Rozjíždí se tak závod o dominanci v oboru technologie zvané Carbon Dioxide Capture and Storage (CCS): Němci chtějí být hotovi se zkušebním provozem a začít stavět první „regulérní" elektrárny vybavené CCS do roku 2015. Nejpozději roku 2020 má jít už sériově vyráběná technologie do prodeje.
EK ale tvrdí, že pro komerční uplatnění CCS bude klíčový úspěch její operace.
Ochránci přírody, tradiční odpůrci spalování fosilních paliv v zájmu energetiky, se bojí, že švédský koncern Vattenfall chce pod zástěrkou novinky jen prosadit další tepelné elektrárny. Tvrdí, že provoz CCS je energeticky i surovinově náročný. Část vyrobené energie spotřebuje na vlastní provoz a plýtvá navíc vodou nezbytnou při filtrování CO2.
Ačkoli Vattenfall znamená švédsky vodopád, společnost působící v severní Evropě vyrábí 42 procent své produkce energie spalováním fosilních paliv a 35 procent z jádra, hydroenergie se na produkci podílí z 23 procent.
Foto: Vatttenfal
