Islamofobie
Němci stále více holdují pravicovým názorům

Mezi Němci opět posílily extremistické názory. Každý desátý německý občan si přeje mít v čele země autoritativního "vůdce", každý třetí by nejraději poslal cizince zpět do zemí jejich původu. Vyplývá to z průzkumu německé organizace Friedrich-Ebert-Stiftung (FES), která má blízko k sociální demokracii (SPD). Krajně pravicové názory jsou v německé společnosti údajně silně zakořeněny a během hospodářské krize ještě zasílily.

Netolerance vůči islámu je mezi Němci dokonce většinová.

Názor, že v Německu je nebezpečně mnoho cizinců, zastává 35,6 procenta obyvatel spolkové republiky. Takový výrok by přitom bylo možné očekávat spíš na plakátech extremistické Národnědemokratické strany Německa (NPD), upozorňuje server Spiegel Online.

Víc než 30 procent Němců se domnívá, že "cizinci přicházejí, aby využili sociální stát" a že by vzhledem k nedostatku pracovních míst měli být posláni zpátky do zemí, odkud přišli.

Víc než každý desátý dotázaný vyjádřil názor, že pro blaho všech by měl Německu "tvrdou rukou" vládnout "vůdce". Tak byl přitom označován kancléř nacistického Německa Adolf Hitler. Téměř 16 procent lidí odpovědělo, že by si vůdce přálo částečně.

V průzkumu, jehož výsledky dnes byly zveřejněny v Berlíně, se sociologové dotázali 2500 náhodně vybraných občanů. S výroky xenofobního obsahu údajně souhlasila čtvrtina z nich. "Za rok 2010 musíme konstatovat nárůst jednoznačně antidemokratických a rasistických postojů," shrnuli experti výsledky.

Ještě před dvěma lety, kdy byl průzkum proveden naposled, byl zaznamenán mírný ústup protidemokratických tendencí, přehnaného nacionalismu a xenofobie. Tehdy se ale průzkum konal ještě v době hospodářské prosperity.

Krajně pravicové názory se už nenacházejí jen na politickém okraji společnosti, nýbrž i v jejím středu, "ve všech společenských skupinách, ve všech věkových kategoriích, nezávisle na výši příjmu a stupni vzdělání a u obou pohlaví", upozorňuje zpráva vypracovaná na základě sondáže.

Experti varují před bagatelizováním problému poukazováním na to, že strany pravého kraje mají v Německu minimální voličskou podporu.

Autoři průzkumu se poprvé dotázali, zda by v Německu mělo být výrazně omezeno vykonávání náboženské praxe muslimů. S tím souhlasilo přes 58 procent respondentů, ačkoli se to neslučuje s německou ústavou.

Zatímco na západě Německa takto odpovědělo 54 procent lidí, v nových spolkových zemích to bylo 75,5 procenta, třebaže tam muslimů žije podstatně méně.

Podle Spiegelu je pozoruhodné, že s omezením náboženské praxe muslimů souhlasí 55,5 procenta lidí, kteří jinak krajně pravicové názory odmítají.

Autoři studie proto hovoří o "moderním rasismu", jenž vyzdvihuje kulturní rozdíly a nikoli údajné geneticky dané vlastnosti.

Ukázalo se však, že z německé společnosti zdaleka nevymizel ani antisemitismus. S větou "I dnes je ještě vliv Židů příliš silný" souhlasilo přes 17 procent dotázaných.