Německá kontrarozvědka nemůže veřejně hovořit o kategorii, do které zařadila nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, který zároveň vydal příslušné předběžné opatření. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) v polovině ledna oznámil, že se rozhodl přezkoumat, zda AfD začít sledovat. Podle soudu ale o tomto kroku neměl informovat veřejně.
Civilní kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje.
V lednu BfV nicméně oznámila, že chce především na základě veřejných vyjádření členů AfD systematicky prozkoumat, nakolik se v uskupení dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zařadila ji tím do kategorie "případ ke zkoumání", který předchází samotnému rozhodnutí o sledování.
Právě proti veřejnému označení strany jako "případ ke zkoumání" se AfD u správního soudu bránila. Podle strany má označení stigmatizující charakter. Soud jí dnes dal za pravdu. Podle něj má zveřejnění kategorie, do které kontrarozvědka AfD zařadila, negativní vliv na veřejnosti. Rozhodnutí BfV informovat o začátku zkoumání strany bylo "protiprávní a také nepřiměřené".
I když se verdikt správního soudu netýkal přímo samotného rozhodnutí začít stranu zkoumat, přijali jej zástupci AfD podle agentury DPA jako vítězství na plné čáře. "Rozhodnutí působivě dokazuje, že postup Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a obzvlášť jeho předsedy Haldenwanga nebylo v souladu s principy právního státu," uvedl spolupředseda strany Jörg Meuthen.
AfD, která dosud výrazně těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, má již zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou - ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.
Svému sledování ze strany BfV chtěla strana zabránit. Obávala se mimo jiné, že by mohlo negativně působit na část voličů. AfD podle průzkumů mnozí volí z protestu a nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by tito voliči svůj hlas dát někomu jinému.
