Obyvatelé středoněmecké spolkové země Hesensko nevybírali v neděli jen nové poslance zemského sněmu, ale hlasovali i o reformě zemské ústavy. Kromě zakotvení rovnoprávnosti žen a mužů do základního zákona či snížení věkové hranice pro pasivní volební právo na 18 let voliči schválili také zrušení trestu smrti, které mělo Hesensko v ústavě jako poslední ze šestnácti spolkových zemí.
Zmínka o trestu smrti v ústavě středoněmecké spolkové země, v níž leží například Frankfurt nad Mohanem, Kassel či Darmstadt, byla od jejího přijetí v roce 1946. Jak připomíná agentura DPA, šlo však dlouhá léta spíše o kuriozitu a její nynější odstranění je více méně formální.
Německý základní zákon, tedy spolková ústava z roku 1949, totiž trest smrti zakazuje. Spolková ústava je přitom nadřazena jednotlivým zemským; pasáž hesenské ústavy o nejvyšším trestu tak byla beztak již od konce 40. let minulého století neplatná.
Zajímavé přitom je, že zrušení trestu smrti v Hesensku v neděli nepodpořili zdaleka všichni voliči. Ti totiž mohli vyjádřit souhlas či nesouhlas s reformou ústavy jako takovou, ale i s jejími jednotlivými body. Podle předběžných výsledků podpořilo vyřazení pasáže o nejvyšším trestu 83,2 procenta voličů, 16,8 procenta se však vyslovilo pro jeho zachování.
