Německé spolkové země žádají vládu o finanční podporu, aby mohly zvládnout mimořádný nápor uprchlíků, kteří v Německu žádají o azyl. Zajišťování ubytování a stravy pro běžence jednotlivé země finančně vyčerpává, náklady ještě zvyšuje to, že spolkové úřady nestíhají rozhodovat o poskytnutí nebo odmítnutí azylu. Letos v prvním pololetí požádalo o azyl v Německu 179 tisíc lidí, což představuje oproti roku 2014 nárůst o 132 procent.
Za celý loňský rok požádalo v Německu o azyl zhruba dvě stě tisíc lidí a spolková vláda očekává, že letos počet žadatelů o azyl dosáhne čtyři sta padesát tisíc. Spolkové země však už nyní varují, že bude nutné upravit tento odhad směrem vzhůru. "Jen v Severním Porýní-Vestfálsku bude letos s jistotou výrazně přes sto tisíc žadatelů o azyl," řekl deníku Rheinische Post ministr vnitra této spolkové země Ralf Jäger.
Velké počty běženců hlásí i Berlín. Podle radnice německé metropole přichází od počátku července do Berlína každý den přes čtyři sta žadatelů o azyl. Zatím nejvyšší počet žádostí zaznamenaly berlínské úřady 13. července, kdy jich bylo 473. Berlínský primátor Michael Müller v televizi ARD upozornil, že městu dochází místo v kamenných ubytovnách pro uprchlíky a hrozí, že bude nutné vybudovat pro ně stanový tábor.
Spolkové země přitom nesou hlavní část nákladů, které vznikají při příchodu žadatelů o azyl. V loňském roce na tyto účely vyplatily 2,2 miliardy eur (60 miliard korun), letos částka dosáhne přinejmenším pět miliard eur (135 miliard korun). Spolková vláda přispívá zemím na péči o uprchlíky jednou miliardou eur (27 miliardami korun). Bavorský zemský premiér Horst Seehofer v rozhovoru s deníkem Die Welt vyzval, aby se tato částka "přinejmenším zdvojnásobila".
Situaci zhoršuje i to, že spolkové úřady nebyly na velký nápor žadatelů o azyl připraveny a nestíhají o žádostech rychle rozhodovat. Posouzení žádosti tak trvá pět měsíců. Úřady v současnosti přijímají nové zaměstnance, aby se azylové řízení mohlo v budoucnu zkrátit na tři měsíce.
Kromě uprchlíků z válečných oblastí na Blízkém východě přichází do Německa i velké množství lidí ze západního Balkánu, zejména z Kosova. Tito evropští běženci tvoří až čtyřicet procent všech žadatelů o azyl. Šanci na získání azylu má jen zlomek z nich, protože německá vláda označila oblast západního Balkánu za bezpečnou oblast. Jejich příliv však zpomaluje rozhodnutí v azylovém řízení i u ostatních běženců.
Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Převaděči dopravují běžence do Německa i přes české území. V prvních pěti měsících letošního roku odhalila policie v Sasku přes čtyři sta nelegálních přistěhovalců, kteří překročili hranici z Česka.
Příliv běženců rovněž způsobuje napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, naposledy v polovině července komplex v bavorském Reichertshofenu. V noci na pondělí poničila exploze vůz radního saského města Freital Michaela Richtera, jenž se zasazoval o přijímání žadatelů o azyl, policie záležitost vyšetřuje jako úmyslný čin. V bavorském Kitzingenu vyklidila policie v pondělí ubytovnu pro uprchlíky poté, co docházelo k opakovaným střetům mezi běženci a místními obyvateli. Obyvatelé si stěžovali na hluk a množství odpadků u ubytovny a nadávky od běženců pocházejících především z Kosova a z Albánie.
