Německo chce reformu své tajné služby. Zakáže špionáž v EU

Zahraničí
13. 11. 2015 09:31
Sídlo BND v Berlíně.
Sídlo BND v Berlíně.

Strany německé vládní koalice se shodly na návrhu rozsáhlé reformy rozvědky. Spolkové zpravodajské službě (BND) chtějí napříště zakázat politickou špionáž v členských zemích Evropské unie a uvnitř evropských institucí. Parlament by měl navíc získat mnohem větší dohled nad činností tajných služeb.

Kromě zákazu špionáže v EU by BND podle návrhu, který společně vypracovali zástupci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové a koaličních sociálních demokratů (SPD), nesměla provádět ani průmyslovou špionáž. Zvláštní ochranu institucí dalších spojenců, jakými jsou například USA, návrh neobsahuje.

Druhým pilířem reformy by mělo být zvýšení dohledu Spolkového sněmu nad činností rozvědky. Za tímto účelem by po novelizaci zákona měl v parlamentu vzniknout post zvláštního stálého zmocněnce pro tajné služby.

Sídlo BND v Berlíně.Změny fungování BND by měli vládní poslanci Spolkovému sněmu předložit ke schválení v lednu příštího roku. V platnost by v případě přijetí mohla norma vstoupit k 1. lednu 2017.

Tento týden vyšlo najevo, že BND údajně protiprávně odposlouchávala francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse či významného německého diplomata a současného velvyslance v Turecku Hansjörga Habera, který je přitom jako německý občan před sledováním rozvědkou chráněn ústavou. Cílem sledování měla být i řada mezinárodních organizací včetně agentur Organizace spojených národů či několik amerických firem.

Už delší dobu čelí BND skandálu kvůli údajné pomoci americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA), v rámci které měla sledovat mimo jiné evropské úřady. Podle časopisu Der Spiegel německá zpravodajská služba vedla také rozsáhlou špionáž komunikace velvyslanectví spojenců z Evropské unie i USA.

Před třemi týdny šéf BND Gerhard Schindler a kancléřství potvrdili kontrolní komisi Spolkového sněmu, že BND se podílela i na špionáži zaměřené na spřátelené země.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Autor: ČTK , DPAFoto: ČTK , Jörg Carstensen, imago stock&people

Další čtení

ilustrační foto

Slovensko podá žalobu proti EU, která chce ukončit dovoz ruského plynu

Zahraničí
27. 1. 2026

Trump ustupuje tlaku: federální agenti po střelbě částečně odcházejí z Minneapolisu

Zahraničí
27. 1. 2026
ilustrační foto

Spor o vyšetřování požáru v Crans-Montaně vyostřuje vztahy Itálie a Švýcarska

Zahraničí
27. 1. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ