Německé předsednictví Evropské unie navrhne Británii ve snaze dosáhnout dohody o nové ústavní smlouvě podstatný ústupek - nepřijmout rozšíření unijní policejní a soudní spolupráce, které euroústava předpokládá. Němečtí vyjednavači totiž podle listu Financial Times určili Británii a Polsko jako hlavní překážky pro dosažení dohody o nové smlouvě, která má nahradit ústavní smlouvu EU odmítnutou v referendech ve Francii a Nizozemsku.
Podle reforem obsažených v odmítnuté euroústavě, které by měly přejít do nového stručnějšího textu, se totiž předpokládá, že vnitro a justice bude mezi oblastmi, v níž nebudou mít členské státy právo veta jako dosud a bude se rozhodovat kvalifikovanou většinou.
Premiér Tony Blair nemá problém se samotným faktem zrušení veta v této oblasti, ale jeho nástupce Gordon Brown se chce za každou cenu vyhnout referendu o nové ústavní smlouvě. A předpokládá se, že by konzervativní opozice i část médií takové referendum požadovala, pokud by se vytvořil dojem, že do Bruselu přechází část dosavadních národních pravomocí.
"Konzervativní strana bude požadovat referendum, pokud se v dosavadní smlouvě změní jediná čárka," řekl nedávno Blair.
Blair doufá, že nová ústavní smlouva se dohodne z největší části na summitu EU 21. a 22. června, tedy pár dní před jeho odchodem z úřadu. Nicméně konečné dojednání a ratifikace smlouvy bude na Brownovi.
O možnosti vyvázat se z nějaké politiky EU mluvil nedávno i český vyjednavač Jan Zahradil. ČR podle něj jako Polsko požaduje i změny v rozdělení hlasů v Radě EU, jaké navrhuje odmítnutá euroústava. V radě členské státy rozhodují o legislativě a opatřeních.
Češi s Nizozemci, Poláky a Brity byly dosud považováni za hlavní odpůrce ústavy EU. Nyní však podle Financial Times spojenci kancléřky Angely Merkelové označili za hlavní překážky Polsko a především Británii. Jeden z účastníků úterní schůzky národních vyjednavačů v Berlíně řekl, že byl "šokován" důrazným vystoupením Britů.
Němci jsou však nadále přesvědčeni, že se jim podaří do summitu a na něm dosáhnout dohody o podobě nové smlouvy a ukončit tak dva roky politického útlumu unie. Také předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering, který je spojencem Merkelové, řekl, že není proti možnosti "dočasně" odstoupit od nějaké unijní politiky, pokud by to zachránilo dohodu o nové ústavní smlouvě.
Foto: AP
