V Německu podle místní kontrarozvědky žije kolem 24 100 pravicových extremistů, 32 tisíc levicových radikálů a na 26 500 islamistů. Ve všech případech jde o maxima od německého znovusjednocení. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) to uvádí ve své výroční zprávě, kterou v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).
"Rok 2018 znovu ukázal, že se nebezpečí pro naši otevřenou společnost stala různorodější a komplexnější," řekl Seehofer, který v tomto kontextu hovořil i o letošní "otřesné" vraždě politika sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho, za kterou podle vlastního přiznání stojí pravicový radikál.
Počet těchto radikálů stoupá nepřetržitě od roku 2014. Pravicových extremistů, kteří jsou ochotni sáhnout k násilí, je podle kontrarozvědky 12 700. V levicové části spektra je takových radikálů 9000.
V centru pozornosti BfV jsou nadále také islámští extremisté, z jejichž strany podle šéfa kontrarozvědky Thomase Haldenwanga může kdykoli přijít teroristický útok. Loni se německým úřadům několika takovým útokům podařilo zabránit. Salafistů, tedy radikálních islamistů, je podle BfV v Německu kolem 11 300, což je také rekordní počet.
Kontrarozvědka ve své výroční zprávě varuje i před stoupajícím nebezpečím zahraniční špionáže, a to zejména ze strany Ruska, Číny, Íránu a Turecka. V souvislosti s Ruskem píše také o snahách Moskvy ovlivňovat veřejné mínění ve spolkové republice za pomoci médií, jako jsou televize RT Deutsch nebo web Sputnik.
