Pieta
Německo se státním pohřbem loučilo s exministrem Genscherem

Německo se v Bonnu státním pohřbem loučí s někdejším ministrem zahraničí Hansem-Dietrichem Genscherem, který byl jednou z ústředních postav politických změn ve střední Evropě v roce 1989 a následného znovusjednocení Německa. Podle deníku Bild se v někdejší západoněmecké metropoli sešlo na 800 smutečních hostů. Genscher zemřel 31. března ve věku 89 let.

Německý prezident Joachim Gauck v projevu zesnulého exministra a bývalého předsedu liberální Svobodné demokratické strany (FDP) vyzdvihl jako člověka, který mimořádným způsobem přispěl k rozvoji národa a státu. Jeho život pak označil za historii neobyčejného politického talentu. Prohlásil také, že Německo mělo štěstí, když takovou osobnost mělo ve vedení.

"Se zármutkem, hlubokou úctou a velkým vděkem se s Hansem-Dietrichem Genscherem loučíme," řekl Gauck na závěr projevu.

Mezi smutečními hosty jsou mimo jiné kancléřka Angela Merkelová, předseda parlamentu Norbert Lammert, saský premiér a současný předseda Spolkové rady Stanislaw Tillich, předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle, Genscherův nástupce v čele diplomacie Klaus Kinkel nebo bývalý americký ministr zahraničí James Baker.

Baker, který americkou diplomacii vedl v letech 1989 až 1992, čímž se na německém znovusjednocení významně podílel, Genschera označil za skvělého vyjednávače. Vzpomínal také, jak ministra po znovusjednocení v jeho rodném Halle i dalších východoněmeckých městech lidé oslavovali jako rockovou hvězdu.

Státní pohřby v případě ministrů nejsou v Německu běžné. Gauck v tomto případě ale učinil výjimku, kterou zdůvodnil tím, že Genscher si rozloučení s vysokými poctami zaslouží.
Genscher se nejen v Německu proslavil slavným výrokem, který pronesl 30. září 1989 na balkónu západoněmeckého velvyslanectví v Praze k asi čtyřem tisícům uprchlíků z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR). Řekl jim tehdy, že jejich cesta na západ je volná. Sám Genscher v roce 1952 uprchl z NDR přes Západní Berlín do Spolkové republiky Německo.

V roce 1992 se Genscher vzdal vládních úřadů, o rok později opustil i Spolkový sněm a stáhl se do ústraní. Nadále se ale vyjadřoval k aktuálním politickým tématům.