Dolní komora německého parlamentu schválila plán zřídit v Berlíně dokumentační centrum věnované dějinám nucených vysídlování ve 20. století v Evropě. Centrum zmapuje i osudy Němců vysídlených po 2. světové válce ze střední a východní Evropy. Projekt ještě nedávno vyvolával odpor především ze strany polských politiků, kritické hlasy se ozývaly i z Česka.
Konzervativní unie (CDU/CSU) a sociální demokraté si zřízení takové instituce pod pracovním označením "viditelné znamení" vetkly do koaliční dohody už před vznikem současné vlády v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) před třemi lety.
Vláda ale projekt podrobněji rozpracovala koncem minulého a počátkem letošního roku, kdy se jí také podařilo zlomit odpor Varšavy. Ta se obávala hlavně toho, aby středisko nerelativizovalo vinu nacistů a nelíčilo vysídlené Němce jako hlavní a jediné oběti válečných a poválečných křivd.
V projektu zřízení centra se původně angažoval hlavně německý Svaz vyhnanců (BdV), jenž mimo jiné zastřešuje krajanské organizace odsunutých Němců. V čele svazu navíc stojí kontroverzní poslankyně za CDU Erika Steinbachová.
31 milionů ještě letos
Přípravy a správu střediska má nakonec zajišťovat nadace podřízená Německému historickému muzeu. V jejích orgánech mají zasednout politici a historikové, ale i zástupci vysídlenců včetně BdV, což z parlamentních stran kritizují Zelení a strana Levice. Krajně levicová strana navíc vládní koncepci vytýká, že expozice vznikne přímo v německé metropoli, a nikoli v regionu Trojzemí, kde se stýkají hranice mezi Německem, Polskem a Českou republikou.
Německá vláda se rozhodla umístit dokumentační středisko nedaleko berlínského Postupimského náměstí. Na ploše kolem 1 200 čtverečních metrů má mimo jiné vzniknout stálá expozice, jejíž těžiště budou tvořit osudy Němců vysídlených po 2. světové válce, ale zasazeny mají být do kontextu nucených exodů dalších evropských národů.
Spolkový sněm ještě pro tento rok na projekt vyčlenil 1,2 milionu eur (téměř 31 milionů korun), v následujících třech letech to má být vždy po 2,5 milionu eur.
Ilustrační foto: archiv Týdne, AP
