Chorvatská menšina žijící v Bosně a Hercegovině bude mít díky rozhodnutí chorvatského ústavního soudu možnost vyjádřit se v referendu o vstupu Chorvatska do EU.
Stejné právo jako všichni ostatní Chorvaté žijící ve vlastním Chorvatsku budou mít i ti, kteří žijí v Bosně a Hercegovině. V Bosně jich dříve žilo mnohem víc, ale nyní již jen okolo
Rozhodnutí ústavního soudu vyvolalo ostrou diskusi poté, co nově zvolený šéf sociálních demokratů Zoran Milanović (42) v deníku Dnevni Avaz prohlásil, že se zasadí o odebrání volebního práva bosenským Chorvatům. Podmínkou však je vítězství sociální demokracie v podzimních volbách.
Milanović zastává s dalšími liberály v Chorvatsku a v Bosně názor, že diaspora bosenských Chorvatů není diasporou v pravém slova smyslu. Protože prý neustále žili na území dnešní Bosny a Hercegoviny, je jejich vlastí Bosna, a ne Chorvatsko. Za tímto názorem stojí i chorvatský prezident Stjepan "Stipe" Mesič (72).
Bosenští Chorvaté téměř bez výjimky využívají možnosti vzít si chorvatské občanství a mohou tak používat dva pasy. Chorvatský pas jim přináší zřejmé výhody, například cestování bez víz do zemí Schengenu.
Mesić a Milanović také bosenským Chorvatům vytýkají, že se nepodílejí na státotvorné stavbě Bosny a Hercegoviny. Tamní Chorvaté totiž houfně zemi opouštějí a odjíždějí za lepším do „rodné země“.
V Dalmácii na pobřeží nebo v hlavním městě Záhřebu na ně podle podle listu Neue Züricher Zeitung nikdo s otevřeným náručím nečeká. Místní jsou zvyklí na západní normy a považují je za neotesané primitivy, kteří tvoří mafiánské sítě.
Na fotografii: Stjepan Mesić (vpravo) a předseda Evropské komise Manuel Barroso během květnové konference o regionální spolupráci.
FOTO: REUTERS
