Podle německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) je v zemi vysoké riziko extrémě pravicového teroru. Útoky navíc už nemusejí směřovat pouze proti přistěhovalcům, ale také proti politikům, policistům a výrazným veřejně činným osobnostem, napsal list Der Spiegel s odvoláním na důvěrné dokumenty BKA.
"Je třeba počítat s násilnými trestnými činy proti cizincům, které budou páchat jednotlivci i skupiny pachatelů. Může jít o ublížení na zdraví, a to i se smrtelnými následky, o žhářství (například v obydlích pro azylanty) a v ojedinělých případech i o vraždy," citoval magazín z červencového důvěrného dokumentu BKA.
Útoky ale podle kriminálního úřadu mohou hrozit i představitele Německa, jako jsou například politici, policisté či osobnosti veřejného života. Ohroženy jsou i židovské instituce.
Obavy z neonacistických útoků panují v Německu přinejmenším od loňského roku, kdy policie odhalila skupinu Národněsocialistické podzemí (NSU). Její členové mají na svědomí kromě deseti lidských životů také přepadení nejméně 14 bank a dva bombové útoky v tureckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, při nichž utrpělo zranění přes 20 lidí.
NSU založili v roce 1998 Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová. Skupinu se podařilo odhalit až loni. Mundlos s Böhnhardtem před zatčením spáchali sebevraždu a Zschäpeová sedí ve vazbě. Kromě ní německá policie postupně zatkla dalších pět údajných kompliců neonacistického tria.
