Počet politicky motivovaných trestných činů extremistických sil v Německu v roce 2006 zřetelně vzrostl. Nárůst na straně neonacistických formací je však mnohem větší a dosahuje téměř 15 procent, zatímco na straně krajní levice se počet násilností zvýšil o necelá tři procenta. Napsal to deník Die Welt s odvoláním na výroční zprávu Úřadu na ochranu ústavy, kterou zveřejnil spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble.
Celkem bylo v roce 2006 zaznamenáno 17 597 trestných činů s krajně pravicovou motivací, což je nárůst o 14,6 procenta v porovnání s rokem 2005. Z toho výslovně násilných činů bylo 1047, což je nárůst o 9,3 procenta. Schäuble však vyjádřil znepokojení především nad tím, že se změnil nejen počet těchto činů, ale i míra jejich násilnosti.
Další znepokojení představuje skutečnost, že krajně pravicové názory i aktivity se šíří a stávají se přijatelnými ve středních vrstvách společnosti. Zejména xenofobní názory se stále více stávají společenskou realitou. "Proti takovému vývoji musíme co nejrozhodněji vystoupit," zdůraznil Schäuble.
Poukázal přitom na krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD), která v roce 2006 získala asi 1000 nových členů a má jich nyní kolem 7000. Ještě horší však je, že ve vedení této strany vytlačují neonacisticky smýšlející lidé postupně "pouhé" krajní pravičáky, kteří v ní převládali dříve. Nyní je 11 z celkem 16 předáků zemských organizací neonacistického smýšlení, uvedl ministr.
Možnost nového návrhu na soudní zákaz NPD však Schäuble odmítl s tím, že v takovém případě by Úřad pro ochranu ústavy musel ukončit sledování aktivit této strany. To není podle bezpečnostněpolitických principů smysluplné, řekl.
Znepokojivý je i vývoj na krajní levici. Zde bylo v roce 2006 zaregistrováno 862 násilných činů, což je nárůst o 2,8 procenta. V současnosti však je právě tato scéna ostře sledována, protože zvažuje protestní až násilné akce proti blížícímu se summitu představitelů osmi nejrozvinutějších zemí světa (G8) v Heiligendammu na německém pobřeží Baltu. Krajní levice v současnosti debatuje o tom, zda kromě "silových" protestů proti konání takových schůzek nemá přistoupit také k útokům proti konkrétním politikům, i když by nemusely být vedeny s vražednými úmysly.
Třetí důležitou oblastí, kterou Úřad na ochranu ústavy neztrácí ze zřetele, je islámský terorismus. K žádným spektakulárním činům jeho aktivistů v Německu sice nedošlo, "není však žádný důvod ke snížení bdělosti," zdůraznil Schäuble.
Německo podle něj přestalo být pro islamisty prostorem, do nějž se stahovali jen k odpočinku, a stalo se operační oblastí těchto teroristických skupin. Ministr vyzval k vytvoření zákonných možností k prohledávání internetových serverů, protože dosud podle něj "internet nabízí teroristům gigantické fórum". Umožňovat jim to s poukazem na svobodu názorů je od společnosti zaslepené. "Na dobrovolnou zaslepenost (západní společnosti) neberou teroristé žádné ohledy," zdůraznil Schäuble.
Extremistům docházejí peníze
Krajně pravicové strany to ale přes vzrůstající aktivitu nemají jednoduché. Většina z nich se tottiž poslední dobou dostává do značných finančních problémů a některým hrozí finanční kolaps. Nejhůře je na tom zřejmě Národnědemokratická strana Německa (NPD), v níž neonacisté ve vedení postupně vytlačují krajní pravičáky. Napsal to ve středu německý deník Die Welt s odvoláním na závěry konference ministrů vnitra spolkových zemí.
Finanční problémy postihují krajně pravicové strany bez ohledu na to, že v důsledku rostoucích volebních preferencí získávají i větší příspěvky od státu. Například NPD dostala v rámci státní podpory v roce 2006 přes 1,3 milionu eur (asi 36,7 milionu Kč), zatímco v roce 2004 to bylo ještě jen 660.000 eur (asi 18,6 milionu Kč). Obdobně se straně díky přírůstku členů zvýšily příjmy z členských příspěvků; spolu s finančními dary od příznivců tak NPD získala za rok 2005 přes 1,5 milionu eur (asi 42,3 milionu Kč).
Nehledě na tyto zvýšené příjmy má ale NPD tíživé problémy s výdaji a krytí dluhů. Podle expertů pracovní skupiny, která pro konferenci zemských ministrů vnitra připravovala příslušnou zprávu, je strana v obtížné situaci zejména kvůli dluhům, které si vzala na rozsáhlou předvolební kampaň. Stav hotovosti ve stranické pokladně se pohybuje kolem nuly, a navíc NPD hrozí, že bude muset státu vrátit podporu ve výši kolem 870.000 eur (asi 24,6 milionu Kč), kterou v minulosti získala na základě nepravdivých údajů.
Foto: archiv
