Severoatlantická aliance odebrala akreditaci sedmi členům ruské mise při NATO a odmítne udělit akreditaci dalším třem Rusům, kteří o ni požádali. V reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala na počátku března v jihoanglickém Salisbury to v Bruselu oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň zdůraznil, že aliance je nadále otevřená politickému dialogu s Ruskem.
"Rusku to vysílá jasné poselství, že jeho nepřijatelný a nebezpečný model chování má svou cenu a následky," komentoval Stoltenberg opatření, která Severoatlantická aliance přijala.
Maximální počet členů ruské mise při NATO se podle něj sníží ze třiceti na dvacet. Úterní rozhodnutí bude podle Stoltenberga znamenat, že Moskva bude mít menší schopnost provádět špionáž v členských zemích NATO.
Útok v Salisbury byl podle generálního tajemníka "prvním užitím nervové látky na území NATO". Označil jej rovněž za "bezohledné porušení mezinárodních norem".
Stoltenberg ale zároveň zdůraznil, že rozhodnutí nic nemění na politice aliance vůči Rusku. Podle něj je NATO nadále otevřené dialogu s Moskvou a pokračuje v přípravách na další setkání Rady NATO - Rusko.
Vypovězení různého počtu ruských diplomatů v pondělí a úterý oznámily více než dvě desítky zemí světa včetně Česka. Celkem bude muset státy, kde dosud na ruských zastupitelských úřadech působili, opustit více než 140 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských ambasád. Patří mezi ně 23 diplomatů, které 14. března v reakci na kauzu Skripal jako první vypověděla Británie. Moskva reagovala vypovězením 23 britských diplomatů a upozornila, že i na vyhoštění svých lidí z dalších zemí odpoví recipročně.
