Zveřejněných fotografií ruského prezidenta z časů, kdy ještě působil jako agent KGB, je jako šafránu. Nyní objevený snímek ukazuje, jak mu v roce 1987 udělují jeho východoněmečtí kolegové řád v Drážďanech. Možná už tušili, že tehdy ještě naprosto nevýznamného oficíra sovětské tajné služby čeká velká budoucnost.
Na fotografii předávají Vladimiru Putinovi drobné dárky k jeho pětatřicátým narozeninám 7. října 1987 a udělují mu řád.
Celá sláva se tehdy konala o něco později, u příležitosti bálu 21. listopadu v sále krajské správy Stasi, tajné státní policie NDR. Trochu v pozadí stojí na snímku Horst Böhm, generálmajor a šéf drážďanské Stasi, a dobromyslně se usmívá.
Böhm také podepsal lístek s blahopřáním pro Putina, který se dochoval v kopii. Posílá mu na něm nejsrdečnější blahopřání a bratrské bojové pozdravy jménem všech komunistů a čekistů saské správy.
A přeje mu mnoho úspěchů v odpovědném boji proti společnému nepříteli.
Na bále uspořádaném na počest bratrství ve zbrani mezi Stasi a KGB udělili Putinovi, který měl hodnost majora, řád čestné jehlice ve zlatě Společnosti pro německo-sovětské přátelství.
Skutečnost, že Putin tehdy zmíněné vyznamenání dostal, není nijak nová, informovala o ní německá média už roku 2000, tedy krátce poté, co se bývalý sovětský rozvědčík chopil v Moskvě moci. Tehdy hrál už úplně jinou ligu.
Nová je ale samotná fotografie z roku 1987, která byla nyní objevena v drážďanských archivech bývalé Stasi. Putin má na fotografii pevný pohled, za nímž se už tehdy možná skrývaly jeho dnešní vlastnosti: železná vůle a velká rozhodnost.
Řád čestné jehlice ve zlatě nebyl ale jediným vyznamenáním, které Vladimir Vladimirovič během svého působení v NDR v řadách KGB dostal. Sám ministr státní bezpečnosti, Stasi, Erich Mielke, mu u příležitosti 38. výročí vzniku tohoto úřadu udělil bronzovou medaili za zásluhy Národní lidové armády (NVA).
Není bez zajímavosti, že Putin byl tehdy hodnostně druhým nejnižším příslušníkem KGB a GRU, kteří ocenění získali.
Putin působil ve východním Německu jako agent KGB od roku 1985 do konce roku 1989, hlavně na rezidentuře v Drážďanech.
O jeho konkrétní agentské činnosti se ví málo, obestírá ji řada mýtů. Trochu více je známo o jeho soukromém životě v Drážďanech, a to i díky jeho trochu upovídané ženě Ludmile.
V Sasku se Putinovým narodila jejich druhá dcera Jekatěrina. Dnešní ruský prezident si působení v NDR do jisté míry užíval, žili si tam výrazně lépe než doma v Petrohradě. Také ztloustl, protože si oblíbil německé pivo.
Putin se v Drážďanech zřejmě snažil vybudovat vlastní okruh špionů a řídil je. Někteří jeho kritici tvrdí, že práce v NDR ho dost frustrovala. Začátkem roku 1990 ho přeložili zpátky do SSSR.
Asi nejznámějším okamžikem jeho působení ve východním Německu je den, kdy se s rozpadem starého režimu shromažďovaly v Drážďanech davy demonstrantů a jedna skupina spontánně vyrazila k sídlu německé pobočky KGB. Jen rozhodné Putinovo chování zabránilo podle očitých svědků tomu, aby dav nevtrhl do budovy, což mohlo vyústit v krveprolití.
Putin pohrozil, že jde o sovětské výsostné území a že jeho kolegové mají zbraně, které nebudou v případně nutnosti váhat použít.
Putin tehdy hrál dost vabank, protože pomoc před rozzuřenými demonstranty mu odmítlo velitelství sovětských jednotek v NDR s odůvodněním, že nemůžou dělat nic bez přímého rozkazu z Moskvy. A Moskva mlčela.
Vypráví se, že tyto napjaté chvíle byly jedny z nejdůležitějších v Putinově životě. A že patří mezi klíčové k pochopení jeho pozdějšího chování a jednání.
