Norský Nobelův výbor vyjádřil "hluboké obavy" o další osud vdovy po čínském disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi. Vyzval čínské úřady, aby její svobody nebyly nadále omezovány a aby Liou Sia mohla - pokud si přeje - Čínu opustit. Přátelé disidentského páru nyní nemají s ženou spojení.
Liou Siao-po, který zemřel ve čtvrtek, si od roku 2009 odpykával 11letý trest vězení za podvracení státní moci: v Chartě 08 volal po respektování lidských práv a zavedení pluralitního systému. Koncem června byl Liou po diagnóze rakoviny jater v konečném stadiu podmínečně propuštěn z vězení a byl léčen pod dohledem. Od roku 2010, kdy literát dostal Nobelovu cenu za mír, byla jeho choť de facto držena v domácím vězení.
Podle přátel páru snaha přesvědčit vládu, aby Liou mohl být léčen v zahraničí, nevycházela ani tak z jeho zdravotního stavu, ale byla spíše pokusem dostat za hranice jeho ženu trpící silnou depresí. Před nečekanou diagnózou jejího chotě to byla právě ona, kdo podle přátel potřeboval naléhavěji pomoc: v roce 2014 u ní lékaři zjistili srdeční problémy.
Z Nobelova výboru zazněla ve čtvrtek též jedna z nejostřejších kritik Pekingu. Předsedkyně výboru Berit Reissová-Andersenová řekla, že čínská vláda nese částečnou odpovědnost za Liouovu předčasnou smrt. Reissová-Andersenová, jež se chtěla zúčastnit disidentova pohřbu, v pátek oznámila, že čínská ambasáda v Oslu odmítla přijmout její žádost o vízum.
Peking veškerou zahraniční kritiku namířenou proti tomu, jak bylo s nemocným disidentem nakládáno, odmítl. Vymezil se mimo jiné proti vyjádřením z Washingtonu, Paříže, Berlína a OSN. Smrt disidenta vedla i k diplomatické roztržce s Tchaj-wanem.
"Liou Siao-po byl odsouzený zločinec, který porušil čínské právo. Udělení Nobelovy ceny za mír takové osobě odporuje duchu tohoto ocenění a uráží jej," řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Čínský státní list Global Times v pátek zesnulého označil za pěšáka západního veřejného mínění, jehož odkaz brzy zapadne.
Více než 150 rodinných přátel a příznivců napsalo otevřený dopis, v němž žádají o vydání Liouových pozůstatků a povolení veřejného pohřbu.
Liouova smrt vyvolala bezpočet reakcí na čínském internetu. Rychle však zasáhli cenzoři, kteří například stáhli i hojně sdílený článek, který sice o disidentovi pojednával, ale neuváděl jeho jméno.
