Na malých člunech se loni pokusilo překonat Lamanšský průliv 539 migrantů, uvedla britská vláda, která rostoucí provoz na migrační trase z Francie nedávno označila za "závažný incident". Ve srovnání se situací ve Středozemním moři jde stále o velmi malé číslo, Londýn již nicméně ohlásil posílení hlídek u břehů jihovýchodní Anglie. Ministr vnitra Sajid Javid také vyslovil pochybnosti, zda lidé směřující z Francie skutečně potřebují azyl.
"Lidé by neměli tuto velmi nebezpečnou cestu podstupovat, a jestliže to dělají, musíme vyslat velmi jasný signál, že neuspějí," citovala ministra zpravodajská společnost BBC. Británie se podle Javida samozřejmě bude zabývat azylovými žádostmi obětí politického či náboženského útlaku, ale úřady budou přistupovat nekompromisně k takzvaným ekonomickým migrantům, aby nepodporovaly působení pašeráků.
"Musíme si položit otázku: Pokud jste opravdovým žadatelem o azyl, proč neusilujete o azyl v první bezpečné zemi, do níž jste dorazili?" řekl Javid v odkaze na Francii či jiné evropské státy. "Jestliže se vám nějakým způsobem podaří dorazit do Spojeného království, uděláme vše pro to, abyste nakonec nebyli úspěšní, protože musíme narušit ty vazby (na pašerácké gangy)," dodal během návštěvy přístavu Dover.
Lidé potřebují ochranu
Labouristická poslankyně Stella Creasyová na twitteru označila Javidova slova za "naprosto odporná", neboť jimi normalizuje protiuprchlickou rétoriku na internetu. Opoziční politička také uvedla, že francouzský azylový systém je zcela ochromený. Javid sklidil kritiku také od přední představitelky charitativní organizace The Refugee Council Lisy Doyleové, podle níž jsou ministrovy výroky "velmi znepokojivé".
"Výsledek azylového řízení nelze vyhlásit předtím, než je žádost podána. Musí být zpracována individuálně, bez ohledu na to, jak daná osoba do země přišla," uvedla Doyleová. Řeč je podle ní řeč o lidech, kteří uprchli ze zemí sužovaných porušováním lidských práv a naléhavě potřebují ochranu.
Do Británie se loni na malých člunech přes Lamanšský průliv vydalo 539 migrantů. Podle Javida se 80 procent z nich na nebezpečnou cestu vyrazilo v posledních třech měsících roku. Zároveň 227 z celkového počtu migrantů loni na jejich cestě zastavily francouzské složky ještě předtím, než se dokázali přiblížit svému cíli.
Do Británie míří méně žádostí o azyl než do Francie
Aktuální nárůst aktivity na trase přes Lamanšský průliv připisují britské úřady organizovaným skupinám pašeráků. I tento týden francouzská policie zadržela skupinu usilující o plavbu do Anglie, a to 14 migrantů u města Boulogne-sur-Mer.
Po četných zprávách z posledních měsíců o příchodech migrantů se britské úřady setkaly s kritikou ohledně údajné nepřipravenosti, neboť u jihovýchodní Anglie byla nasazena pouze jedna z pěti speciálních lodí pohraniční stráže. Ministr Javid tento týden oznámil, že se do zdejší operace nyní zapojí další dvě plavidla, která dosud působila v rámci společného úsilí zemí Evropské unie ve Středozemním moři. Agentura AFP také píše o posíleném společném "akčním plánu" s Francií, který počítá s intenzivnějším hlídkováním či tvrdším bojem proti pašerákům.
Britská média zároveň podotýkají, že ačkoli situace v Lamanšském průlivu vyvolala na britské scéně nemalé pozdvižení, počty těchto migrantů jsou výrazně nižší oproti číslům registrovaným v posledních letech ve Středozemním moři. V roce 2017, z něhož pocházejí poslední dostupné údaje, také zaznamenala Británie výrazně vyšší počet žádostí o azyl. Podle deníku The Times to bylo 34 780, přičemž například ve Francii jich bylo 99 tisíc.
