Polsko zahajuje zřejmě nejrozsáhlejší lustrace v postkomunistické Evropě. Podle nového zákona, který začne platit ve čtvrtek, bude muset lustrační osvědčení složit okolo 700 tisíc lidí. Zveřejnit, zda spolupracovali s komunistickou tajnou policií, budou muset novináři, členové vedení státních firem či ředitelé škol a vědci.
Lustracím doposud podléhali jen poslanci, senátoři, členové vlády, soudci a státní úředníci, dohromady to bylo asi 27 tisíc obyvatel. Nyní se k nim přidají Poláci narození před 1. srpnem 1972, kteří působí v široce chápané veřejné sféře.
Osvědčení musejí podat všichni starostové měst a obcí, členové vedení státních firem, vědci, diplomaté, pracovníci univerzit, ředitelé škol a také novináři.
Pravost lustračního osvědčení bude prověřovat Institut národní paměti (IPN), který má k dispozici miliony svazků státní bezpečnosti, jež působila v zemi čtyři desetiletí. IPN postupně zveřejní seznam všech agentů bývalé bezpečnosti.
Pokud se někdo přizná ke spolupráci s komunistickou tajnou policií, nemělo by to automaticky znamenat vyhazov z práce. Rozhodnutí, zda dotyčný může dále působit ve své funkci, bude záležet na zaměstnavateli. Pokud však někdo neuvede pravdu a soud ho uzná za lustračního lháře, může dostat až desetiletý zákaz působení ve veřejném životě. Ředitel IPN Janusz Kurtyka přiznává, že není jasné, za jak dlouho bude úřad schopen ověřit všechna osvědčení. Může to trvat i několik let. Institut zřídil kvůli zákonu nový lustrační úsek, kde bude působit stovka prokurátorů.
Ne všichni jsou ochotni osvědčení podat. Zákon sice ukládá šéfredaktorům televizí, novin a rádií, aby požadovali od zaměstnanců i externích spolupracovníků lustrační osvědčení. Ale někteří novináři již ohlásili, že osvědčení neodevzdají. Hrozit jim za to bude soud, stejně jako v případě nepravdivého osvědčení. Někteří hledají právní kličky, jak povinnosti uniknout.
Nový zákon podepsal prezident Lech Kaczynski loni v listopadu. Lustrace a vypořádání se s minulostí bylo hlavním volebním heslem vládní strany Právo a spravedlnost, požadující očistu veřejného života od pozůstatků komunismu. Připravuje se také zákon, který by odebral bývalým příslušníkům tajné policie vysoké penze.
Odpůrci lustrací argumentují, že zákon nerozlišuje mezi někým, kdo byl jen donucen podepsat závazek, ale neudával, a tím, kdo opravdu škodil svým kolegům. Očistit se z podezření bývá obtížné i pro bývalé bojovníky proti komunismu, což zažil i historický vůdce Solidarity a bývalý prezident Lech Walesa. Lustrovat nemají bývalí disidenti, ale mladí historici z IPN.
V Česku platí lustrační zákon 15 let. Lustrační osvědčení je nutné pro řadu funkcí ve státní správě. Zákon se vztahuje na armádu, policii, veřejnoprávní sdělovací prostředky, státní podniky, na akciové společnosti s většinovou účastí státu, na podniky zahraničního obchodu, na státní fondy či státní peněžní ústavy.
V budoucnu by se mohly lustrace v ČR rozšířit, a to na vedoucí pracovníky v institucích, které hospodaří s veřejnými penězi. Zajistit by to měl nový zákoník práce, který chce příští rok předložit ministr práce Petr Nečas.
Foto: ČTK
