Jasná většina Francouzů si podle průzkumu nepřeje, aby v prezidentských volbách na jaře 2017 kandidoval levicový prezident François Hollande ani jeho pravicový předchůdce Nicolas Sarkozy. Dosavadní vývoj na francouzské politické scéně přitom naznačuje, že duel těchto dvou osobností z volebního roku 2012 by se mohl opakovat i v roce 2017, uvedl web týdeníku Le Point.
Pro kandidatury současného a minulého prezidenta je jen 25 procent respondentů, ukázala anketa, jejíž výsledky zveřejnila v tisku agentura Odoxa. Větší odpor projevili účastníci průzkumu jen ke kandidaturám představitelů krajní levice Jeana-Luka Mélenchona a Cécile Duflotové.
Jediným politikem, kterého si nyní přeje za prezidentského kandidáta většina Francouzů (56 procent), je starosta města Bordeaux a bývalý konzervativní premiér Alain Juppé. A to jak mezi voliči tradiční pravice (71 procent) i levice (62 procent). Daleko za ním se v anketě umístili u francouzských voličů další možní kandidáti, socialistický premiér Manuel Valls (37 procent) a šéfka krajní pravice Marine Le Penová (33 procent).
Autoři průzkumu upozorňují na stoupající popularitu ministra hospodářství a bývalého bankéře Emmanuela Macrona, který slouží jako nestraník ve Vallsově socialistické vládě a je zastáncem liberálnější politiky. Většina levicových i pravicových voličů (celkem 55 procent) ho pokládá za osobnost, která by byla s to nejlépe prosazovat potřebné změny. Je mu ale teprve 38 let, což komentáře označují za nevýhodu pro boj o prezidentské křeslo. Neočekává se ani, že by kandidoval.
Zájem kandidovat v příštích prezidentských volbách dal už najevo především Sarkozy, který byl loni zvolen do čela hlavní opoziční pravicové strany Republikáni (LR). Hollande také naznačil, že by se rád ucházel o druhý mandát. Kandidovat prý ale bude jen tehdy, pokud se mu podaří snížit nezaměstnanost v zemi, která se ale zatím naopak stále zvyšuje.
Všichni kandidáti za tradiční levici a pravici budou muset podle analytiků v prvním kole prezidentských voleb tvrdě bojovat s Marine Le Penovou. Minulé volby do europarlamentu a nedávné regionální volby totiž ukázaly, že její strana má již tak velký počet voličů, že může vyhrát první kolo prezidentských voleb. V rozhodujícím druhém kole by však byla nejspíš v souboji proti jakémukoli umírněnému kandidátovi poražena, protože by se proti ni spojili voliči tradiční levice i pravice.
