Prioritou nového generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena je jednoznačně vývoj v Afghánistánu, kde alianční vojáci včetně Čechů bojují proti islámským radikálům.
Podle Rasmussena je nutné, aby Severoatlantická aliance během jeho pětiletého funkčního období postupně předala kontrolu a odpovědnost za bezpečnost ve většině země afghánským úřadům. V souvislosti s misí v Afghánistánu však generální tajemník ani jednou nepoužil slovo "vítězství". Cílem je podle něj právě předání zodpovědnosti tamní administrativě a vznik stabilní vlády, která bude tolerovat lidská práva včetně práv žen. Aliance se zatím v boji s islamisty potýká s řadou problémů.
ČTĚTE TAKÉ: NATO má nového šéfa. Taliban se raduje
Vondra bude radit šéfovi NATO Rasmussenovi
NATO a Rusko obnovují spolupráci. Téměř po roce
"Budeme Afghánce podporovat, dokud to bude třeba. Podporovat znamená pomoci jim, aby se postavili na vlastní nohy," řekl Rasmussen.
V současnosti přitom v Afghánistánu působí dvě velké mise, jednu z nich vede právě NATO a nese název ISAF, druhou vedou Spojené státy. ISAF má více než šedesát tisíc členů, přičemž více než polovinu z nich tvoří američtí vojáci.
Američané ovšem mají i vlastní misi o zhruba deseti tisících vojáků, jejichž úkolem je především trénovat afghánskou armádu a hledat lídry teroristické organizace al-Kajda.
V různých misích Afghánistánu slouží více než čtyři sta příslušníků české armády, ale celkově v zemi působí zhruba devadesát tisíc zahraničních vojáků.
V poslední době nicméně koaliční vojáci zažívají největší ztráty od začátku mise v roce 2001. Sílící vlna útoků ze strany fundamentalistického hnutí Taliban přitom vyvolává pochybnosti, zda je v Afghánistánu vůbec možné uspořádat spravedlivé prezidentské a místní volby, které jsou plánovány na 20. srpna.
Alespoň částečně by Severoatlantické alianci mohlo "uvolnit ruce" omezení a možné zrušení mise v Kosovu, takzvané KFOR, kde slouží i stovky českých vojáků. Rasmussen tvrdí, že by se během následujících pěti let měla výrazně zmenšit či dokonce zcela zaniknout, ale její omezení a případný konec generální tajemník nespojuje s případným posílením mise ISAF v Afghánistánu.
Kosovo je v terénu úspěchem
"Myslím si, že bychom měli rozlišovat mezi KFOR a ISAF. Snížení přítomnosti KFOR v Kosovu se může stát díky pokroku v terénu. Kosovo je úspěchem. Je to skvělý příklad toho jak NATO, EU a OSN dokážou spolupracovat," dodal.
Spolupráce naopak vázne mezi aliancí a Ruskem, a to především od loňské rusko-gruzínské války. Vztahy s Moskvou přitom Rasmussen označil za "prioritu číslo dvě" a během svého funkčního období by prý rád viděl rozsáhlé strategické partnerství právě mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.
Jednou z podmínek však podle něj bude ochota Ruska respektovat územní celistvost okolních států. To je případ Gruzie, kdy Rusko uznalo samostatnost separatistické Jižní Osetie a Abcházie, což jsou "na papíře" stále gruzínské regiony, přestože vedou dlouhý boj za vlastní samostatnost.
Rasmussen připustil, že válka v Gruzii, po níž NATO a Rusko na čas zmrazily vzájemné vztahy, je nadále velkým problémem. "Nejsem snílek. Máme co dělat s opravdovými spory a neshodami v celé řadě oblastí. NATO ale není zaměřeno proti Rusku. Myslím si, že máme mnoho společných zájmů," uvedl.
Rasmussen přitom vůbec nezmínil protiraketový štít, jehož vybudování plánují Spojené státy. Součástí systému má být i radar v Česku a raketová základna v Polsku, ale nynější vláda Baracka Obamy si dosud na tyto prvky ve střední Evropě svůj názor nevyjasnila.
Rasmussenova cesta do čela NATO nebyla úplně snadná. Vybrán byl nakonec po složitých jednáních na dubnovém summitu ve Štrasburku a Kehlu. Už před tímto rokováním byl sice 56letý, několikanásobný dánský expremiér považován za jasného favorita, problém s ním ale mělo Turecko.
Ankaře vadilo, jak se Rasmussen stavěl ke zveřejnění kontroverzních karikatur proroka Mohameda v dánském tisku před několika lety. Ty vyvolaly zejména v muslimském světě bouře nevole, premiér je ale obhajoval právem na svobodu projevu.
Turecko kritizovalo třeba i to, že Kodaň nezasahuje proti televizi kurdských separatistů, která v Dánsku sídlí. "Pokládám to za věc minulosti, teď se dívám do budoucna," dodal nový generální tajemník.
Foto: Reuters, KFOR, ČTK/AP, kpt. Kovářová MO ČR.
