Nový německý parlament, v němž zasedne rekordních 709 poslanců, bude daňové poplatníky stát o zhruba 50 milionů eur (1,3 miliardy korun) ročně víc než ten dosavadní, v němž bylo 630 křesel. Náklady za čtyřleté funkční období tak stoupnou o přibližně 200 milionů eur (5,2 miliardy korun). Uvedl to deník Bild.
Spolkový sněm nemá pevně stanovený počet poslanců a díky zvláštnostem německého volebního systému v něm pokaždé může být jiný počet křesel. Po letošních volbách jich je 709, čímž byl překonán i dosavadní rekord 672 z volebního období let 1994 až 1998.
V důsledku vysokého počtu poslanců stoupají i celkové náklady na diety, spolupracovníky, kancelářské potřeby nebo cesty zákonodárců. Svaz daňových poplatníků, ale i další proto hovoří o XXL-parlamentu a požadují stanovení horní hranice počtu poslanců. O změnu, která by počet mandátů zastropovala na 630, usiloval v minulém volebním období tehdejší šéf Spolkového sněmu Norbert Lammert (CDU). Shoda na jeho návrhu, který podle kritiků hrál do karet křesťanským demokratům Angely Merkelové, se však nenašla.
Počet mandátů a zvýšené náklady však nejsou jedinými tématy, která se v souvislosti s novým Spolkovým sněmem řeší. Parlamentní strany se už nyní zabývají také tím, kde v jednacím sále budou sedět jejich poslanci. Například svobodní demokraté (FDP) podle listu Rheinische Post usilují o to, aby seděli mezi Zelenými a konzervativní unií CDU/CSU, tedy dvojicí možných koaličních partnerů. Hlavním důvodem je, že se chtějí vyhnout tomu, aby museli zasedat vedle poslanců protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se v nedělních volbách poprvé dostala do Spolkového sněmu.
