Nedáno mě navštívila v Bruselu moje teta. Jely jsme kolem budovy Evropské komise a ona se mě zeptala na zcela pochopitelnou otázku, jaký je rozdíl mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Pokusila jsem se funkci obou institucí vysvětlit a opět mi v tu chvíli došlo, jak nepochopitelný unijní systém rozhodování a dělby moci stále je.
Moje teta totiž pravidelně čte noviny a sleduje televizi.
Lidé si v průzkumech veřejného mínění pravidelně stěžují, že toho vlastně o Evropské unii mnoho nevědí. Bohužel těžkopádnost témat a složitost eurožargonu dělá z unie nesrozumitelný val, který je pak pro soukromé noviny či televize přítěží, takže se eurotématům raději vyhýbají.
A právě proto v Bruselu často slýchám nářky, jak se v médiích nedostává evropským tématům dostatečné pozornosti či se jen píší negativní zprávy typu spadlý strop ve štrasburské budově parlamentu.
Vždyť se toho tady děje tolik zajímavého a vy o tom vůbec nepíšete, stěžují si zejména v Evropském parlamentu.
To se má nyní změnit. Tato jediná občany přímo volená evropská instituce se rozhodla vzít informování o sobě samé do svých vlastních rukou. Vznikla tak EuroparlTV.
Přiznávám, že první co mě napadlo, bylo, že jde o další zbytečné vyhazování peněz daňových poplatníků, navíc institucí, která má nevalnou pověst kvůli zneužívání finančních náhrad ze strany řady europoslanců.
Tato nová čtyřiadvacetihodinová televize, kterou je možné sledovat na internetu, bude ročně stát devět milionů eur. Největší část peněz nepadne ani tak na samotnou výrobu pořadů, ale na překlady. Všechno bude vysíláno ve více než dvaceti oficiálních jazycích Evropské unie.
A co víc, už jedna evropská televize přeci existuje - Euronews. Na rozdíl od EuropalTV si tato „skutečná" TV vystačí s pěti miliony eur. Stejnou částku pak zkraje roku Evropská komise vyčlenila pro další komunikační podnik „eurorádio", které má lidem přinášet "evropský úhel pohledu".
Lidé, kteří stojí za novou parlamentní televizí, slibují, že nepůjde o zdlouhavé a obvykle nudné přenosy, ale atraktivně pojaté pořady, na jaké jsme zvyklí z BBC či CNN. Na své straně mají i několik obstojných argumentů.
Evropský parlament už není bezbřehou žvanírnou bez vlivu jako dřív. Získává čím dál více pravomocí, a tedy i přímo ovlivňuje životy necelých pěti set milionů občanů EU. Europoslanci schvalují více legislativních návrhů, než kterýkoli národní zákonodárný sbor. Parlament tak má skoro stejnou moc jako národní vláda členského státu EU.
Při slavnostním rozjezdu předseda parlamentu Hans-Gert Pöttering prohlásil, že EurparlTV je přesně ten nástroj, jak učinit tuto instituci demokratičtější a transparentnější. Není ovšem náhodou, že se nový mediální nástroj rozjíždí krátce před startem kampaně právě do evropských voleb na jaře příštího roku. Jak se jeden poslanec nechal slyšet: „Dlouho se vedly hádky, kolik to bude stát. Jak se ale přiblížily volby, spory ustaly a televize je najednou tu."
Foto: tisková služba EP
