Evropa má ráda Baracka Obamu. Zda Evropané budou mít rádi také politiku nového amerického prezidenta, se teprve ukáže. Muž z Chicaga, kterého podle průzkumů považuje za správného 80 procent Němců, Francouzů a Nizozemců, hodlá totiž od Evropanů leccos požadovat.
"Taktika a tón budou jiné," říká americká velvyslankyně při EU Kristen Silverbergová. Problémy však zůstanou stejné.
ČTĚTE TAKÉ: Obama vtančil do Bílého domu
Prezident Obama: Zvolili jsme naději, ne strach
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který byl po zvolení Obamy téměř euforický ("Američané se rozhodli pro změnu, otevřenost a optimismus"), nyní vyzývá Evropany ke střízlivosti: "Obamovým úkolem je obhajovat zájmy USA, a nikoli dávat dárky Evropanům."
Mnohé ukazuje na to, že Obama se na rozdíl od svého předchůdce George Bushe bude více snažit zapojovat 
Evropany do politických rozhodnutí. Trhlinám mezi oběma stranami Atlantiku, jako v případě sporu o iráckou válku, má být bezpodmínečně zabráněno. "Konec unilateralismu a začátek spolupráce mezi rovnými" očekává šéf křesťanskodemokratické frakce v Evropském parlamentu Joseph Daul. O novém počátku mluví Elmar Brok z CDU, konec jednostranného, rozpolcujícího přístupu k bezpečnostním otázkám předpokládá také šéf sociálnědemokratické frakce Martin Schulz.
Spolupráce mezi rovnými - jak Obama loni v červenci naznačil u Vítězného sloupu v Berlíně - však bude vyžadovat také něco od Evropanů. Už tento měsíc si zřejmě musejí rozmyslet, zda budou ochotni přijmout vězně z guantánamské věznice, a pokud ano, kolik. Toto zařízení chce nyní Obama, po naléhání řady Evropanů, nechat zavřít.
Druhá, zřetelně větší výzva padne na Evropu nejpozději 5. března. Tehdy se nová americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na summitu NATO v Bruselu zeptá Evropanů, kolik dalších vojáků jsou vlastně připraveni vyslat do Afghánistánu. V současnosti mají USA v jednotkách Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF), vedených aliancí, na 23 tisíc vojáků z celkového počtu 55 tisíc mužů a Obama si přeje výrazně počet amerických vojáků na afghánském území posílit. Pokud americký kontingent letos vzroste, měli by přidat i Evropané. Čekají nás nelehké diskuse.
Vrchní velitel NATO generál Bantz Craddock již uvedl konkrétní čísla: chybí 20 tisíc vojáků. Vedle Clintonové představuje nejdůležitějšího partnera Evropanů americký ministr obrany Robert Gates. Je jediným Bushovým ministrem, který bude spoluvládnout i za Obamy.
Změny amerických postojů očekávají Evropané především v politice ochrany životního prostředí. V tomto ohledu vyjádřil Obama ochotu USA udělat výrazně víc pro alternativní energie a aktivně se podílet na příští konferenci OSN o klimatu v prosinci v Kodani. Velvyslankyně Silverbergová však varuje před příliš velkými očekáváními: Opatření proti skleníkovým plynům musejí být nejen dobrá pro životní prostředí, ale také ekonomicky zvládnutelná.
Na prioritách i pro Evropu důležité americké zahraniční politiky se nemá nic měnit. Obama je stejně jako Bush pro řešení blízkovýchodního problému formou dvou států (palestinského a židovského), které podporuje i EU. Na zastávání izraelského práva na bezpečnost se také nic nezmění. Totéž platí pro snahy zabránit Íránu stát se atomovou mocností jak prostřednictvím sankcí, tak pomoci. "Nová vláda bude mít možná nové metody, jak tohoto cíle dosáhnout, jiný styl a jiné tempo, ale rámec zahraniční politiky USA je nadstranicky poměrně pevně dán," říká Silverbergová.
Před příliš velkým očekáváním od Obamy varoval také slovenský premiér Robert Fico. Svým krajanům ke změně v Bílém domě řekl: "Kvůli tomu chleba lacinější nebude."
Foto: Reuters, AP
