Spolková vláda v uplynulých týdnech zdůrazňovala, že chce snížit závislost Německa na dovozech plynu z Ruska. Přesto se zdá, že Berlín kapacitu a průchodnost plynové a ropné pupeční šňůry, která ho spojuje s Moskvou, ještě rozšiřuje. Jak uvedla německá média, kancléřka Angela Merkelová dala zelenou prodeji DEA, dceřiné společnosti německého energetického gigantu RWE, ruskému oligarchovi Michalu Fridmanovi.
Fridman je jeden z nejbohatších ruských oligarchů a DRA odkoupil za zhruba sedm miliard dolarů (asi 140 miliard Kč.).
Kancléřský úřad a spolkové ministerstvo hospodářství se dohodly, že v souvislosti s tímto obchodem nevznesou veto.
V převzetí DEA ruským podnikatelem, o němž se rozhodlo před dvěma týdny, nevidí berlínská vláda po interním zkoumání žádný problém.
Podle německé vlády má pokračovat i rozsáhlá spolupráce mezi ruským státním koncernem Gazprom a Wintershallem, který patří do skupiny BASF. Jak uvedlo spolkové ministerstvo hospodářství, není žádný důvod zamezit už uzavřenému prodeji největšího německého zásobníku na plyn a velké části německého obchodování s plynem Rusům.
Na pozadí krymské krize si kancléřka opakovaně postěžovala, že v EU existuje zčásti vysoká závislost na ruských energiích. Německo je tím však postiženo méně než jiné členské země unie.
Ruský plyn kryje jeho potřebu v Německu přibližně z jedné třetiny. Právě dnes jedná kancléřka s německými zemskými premiéry o změnách v energetice směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Předseda hospodářského výboru Spolkového sněmu (Bundestag) Norbert Röttgen polemizuje s kancléřkou, která z části sází na dovozy břidlicového plynu ze Severní Ameriky, jenž se dobývá z kontroverzní metodu frackování. Merklová tím podle něj říká ano frackování, jež je však zatím v samotném Německu zakázáno. "Proč tedy nevsadit na domácí zdroje?" ptá se Röttgen.
Na nynější diskuze o diverzifikaci energetických strojů se část německých podnikatelů dívá otevřeně s podivem a skepsí.
Například šéf Deutsche Post Frank Appel řekl listu Die Welt, že je přinejmenším sporné, zda je závislost na Venezuele nebo Blízkém východě lepší než závislost na Vladimiru Putinovi.
Podobně jako řada jiných byznysmenů má Appel pro Putinův kurz ohledně Ukrajiny pochopení. "Asi jsme si měli dříve rozmyslet, jak to dopadne, když se na nádvoří jiné velmoci postaráme zvenčí o politické změny," argumentuje.
Podobně se vyjadřuje třeba Herbert Hainer, šéf Adidasu: "Dalo se předvídat, že si Putin nenechá jednoduše líbit, co se děje na Ukrajině."
Podle Heinricha Hiesingera, který stojí v čele mezinárodního koncernu ThyssenKrupp se Rusko cítí zahnáno do kouta.
