Ekonomická situace obyvatel východu Německa se od znovusjednocení v roce 1990 sice výrazně zlepšila, i tak ale lidé často mají pocit, že jsou občany druhé kategorie, je přesvědčen zmocněnec spolkové vlády pro východní země Christian Hirte. Řekl to ve středu v Berlíně při představení výroční zprávy ke stavu německého znovusjednocení.
Hrubý domácí produkt v zemích bývalé Německé demokratické republiky od znovusjednocení podle Hirteho stoupl více než dvakrát. Nezaměstnanost od roku 2005, kdy se vlády ujala kancléřka Angela Merkelová (CDU), klesla z 18,7 procenta na 6,8 procenta. Třebaže na západě je stále o dva procentní body nižší, nepředstavuje už podle Hirteho problém ani na východě. Spíše i tam začínají firmy řešit potíže s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil.
"Hospodářská situace je lepší než kdy dříve," říká Hirte i s ohledem na rostoucí mzdy. Přesto podle něj zároveň stoupá společensko-politické rozdělení. "Řada lidí na východě vnímá sebe sama jako občany druhé kategorie," je přesvědčen.
Přispívají k tomu podle něj nejen dopady desetiletí komunistické diktatury, ale i transformace v 90. letech a současný vývoj. Jako příklad uvedl nedostatečné zastoupení spolkových úřadů v zemích bývalého východního Německa nebo nedostatečnou účast lidí z východu spolkové republiky v mediálních a dalších radách.
Hirte má také pocit, že obyvatelé východního Německa bývají někdy v médiích stigmatizováni. Když se podle něj objeví hajlující protestující v západoněmeckém Dortmundu, neřeší se to zdaleka tak, jako když se totéž stane ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici). Přitom podle něj velká většina občanů východního i západního Německa pravicový extremismus odmítá.
Celkově přesto u zmocněnce převažují pozitivní dojmy. "Máme více důvodů k hrdosti, než ke skepsi," míní.
