Občanem EU <span>zadními vrátky</span>. Jde o miliony lidí

Zahraničí
6. 8. 2010 18:55
Do Unie se tlačí kdekdo.
Do Unie se tlačí kdekdo.

Kopntrola hranic EU? Obtížné. A někdy neexistuje ani politická vůle.Pasy, které svým krajanům v cizině vydává Rumunsko a Bulharsko a v brzké době tak učiní i Maďarsko, mohou nepřímo rozšířit hranice Evropské unie. Může se to týkat až pěti milionů osob žijících mimo území EU, zejména v nejchudších evropských státech jako je Moldavsko, Makedonie, Srbsko, Ukrajina či Turecko.

Jejich obyvatelé se mohou díky novým pasům dočkat kýženého práva žít a pracovat v unii.    

Možný příliv lidí představuje pro EU, která se potýká s napjatou situací na pracovních trzích a s vlnou resentimentů proti imigrantům, bezprostřední výzvu. Předběžná čísla se však mohou dále zvyšovat o miliony dalších imigrantů či jejich potomků žijících v dalších problematických částech světa, například v Latinské Americe.

Rumunsko a Bulharsko již pasy spřízněným etnickým skupinám a menšinám žijícím za jejich hranicemi vydávají, Maďarsko tento krok plánuje od ledna příštího roku.

Z vydávání pasů mohou těžit jedině občané Moldavska, Makedonie, Srbska, Ukrajiny a Turecka, tedy států, které jsou roky vzdálené od členství v EU. Dohromady je to asi 4,7 milionu lidí, jejichž životní standard je hluboko pod úrovní unie.

ČTETE TAKÉ: Moldávie se zadními vrátky potají stěhuje do EU
                      
Hlupáky ne. Německo volá po IQ testech pro imigranty

Dnes žádaný rumunský pas.Konkrétně jde o rumunsky hovořící Moldavany, Slovany žijící v Makedonii, etnické Maďary žijící v Srbsku a na Ukrajině a Turky, kteří utekli z Bulharska. Ti všichni mohou pasy EU získat.

Nejsou však jediní. Španělsko loni v lednu schválilo zákony, které umožňují získat španělské cestovní doklady dětem a vnukům Španělů, kteří zemi opustili kvůli politické a ekonomické situaci během občanské války.

Odpověď na tuto nabídku Madridu byla obrovská. Za jeden rok přijaly španělské úřady 161.463 žádostí, 95 procent jich pocházelo ze států Latinské Ameriky. Vydáno bylo 81 715 cestovních dokladů. Kvůli "neuvěřitelné poptávce" prodloužilo ministerstvo zahraničí termín pro podávání žádostí do prosince roku 2011.

Evropští politici jsou zajedno v tom, že kvůli stárnutí populace je potřeba doplnit pracovní síly. Většina států EU tak zavádí takzvané modré karty, které umožňují vysoce kvalifikovaným cizincům dlouhodobě pracovat - a přispívat do penzijních fondů - na území unie.

Do Unie se tlačí kdekdo.Strach spojený s vydáváním pasů však pramení z toho, že toto opatření přitahuje zejména lidi s nízkou nebo dokonce žádnou kvalifikací, kteří sociální systémy spíš zatíží, než aby jim pomohli.

Rumuni a Bulhaři - obecně nejchudší obyvatelé EU - jsou v deseti západoevropských státech stále nuceni žádat o pracovní povolení. Německo a Rakousko šly ještě dál, stejnou povinnost uvalily na Čechy, Slováky, Slovince, Estonce, Lotyše, Litevce, Maďary a Poláky.

Všechna tato dočasná opatření vyprší nejpozději do roku 2013. Ale ukazují nechuť evropských států otevřít se chudším sousedům.

Dvě třetiny obyvatel Moldavska hovoří rumunsky, rumunský pas má již 120.000 lidí. Čtyřmilionová země odhaduje, že dalších 800 tisíc lidí o něj požádalo. Rumunsko však kritikům odpovídá, že pouze vrací doklady lidem, kteří žili v zemi do roku 1940, než její východní část anektovalo Rusko.

Hranice EU jsou mnohde děravé (ilustrační snímek).Podle Mezinárodní organizace pro migraci žije 15 procent obyvatel Moldavska v zahraničí. Prezident Traian Basescu však tvrdí, že v EU nelegálně pracuje asi jeden milion Moldavanů.

Pasy umožňující vstup do zemí EU může získat dalších asi 1,4 milionu Slovanů z Makedonie, sousední Bulharsko je považuje za Bulhary hovořící dialektem.

A pak jsou zde bulharští Turci. V osmdesátých letech jich asi 300 tisíc z Bulharska v rámci komunistické kampaně nucené asimilace uteklo nebo bylo vypovězeno. Většina jich stále žije v Turecku, skoro všichni si však o bulharské pasy požádali, nebo mají právo tak učinit.

Mezitím Budapešť chystá zavést dvojí občanství a cestovní doklady pro etnické Maďary, kteří žijí za hranicemi. Týká se to i 300 tisíc Srbů a 160 tisíc Ukrajinců.

Nejvíce mohou na získání pasu vydělat Moldavané. Za deset dnů odjíždí Moldavanka Larisa Saptebaniová s novým rumunským pasem do Itálie. Jako pečovatelka si tam vydělá 1700 eur měsíčně (asi 42 tisíc korun), což je zhruba desetkrát více, než by si mohla vydělat doma.

Foto: archiv Evropské komise a Wikipedia

Autor: AP, ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ