Pro částečný zákaz nošení burek na veřejnosti, zpřísnění azylové politiky nebo proti zvyšování daní se vyslovil sjezd nejsilnější německé strany - Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jednomyslně přijaté usnesení s názvem Orientace ve složitých časech ukazuje na témata, která budou hrát důležitou roli ve volební kampani před parlamentními volbami na podzim příštího roku.
Už v úterý se pro co nejširší zákaz úplného zahalování obličeje vyslovila německá kancléřka a staronová předsedkyně CDU Angela Merkelová. Nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči, by podle představ křesťanských demokratů mělo být zakázané například ve školách a školkách, u soudů, na úřadech, při demonstracích nebo řízení auta.
CDU se v usnesení dále vyslovila pro zpřísnění azylové politiky a důslednější postup vůči odmítnutým žadatelům o azyl. Zároveň vyloučila zvyšování daní nebo zavedení daně z majetku, o které uvažuje třeba strana Zelených.
V dalším usnesení vyzvala nejsilnější parlamentní strana Turecko k dodržování migrační dohody mezi EU a Ankarou a kritizovala omezování občanských svobod po letním neúspěšném puči části turecké armády.
CDU přijala také usnesení požadující úpravu německé ústavy, v níž by podle představ strany měla stát věta, že jazykem spolkové republiky je němčina. Delegáti chtějí úpravu také u dvojího občanství, co by se v praxi dotklo hlavně německých Turků. V současnosti si v Německu narozené děti cizinců mohou ponechat občanství svých rodičů i to německé. Křesťanští demokraté ale chtějí, aby se takové děti po dovršení plnoletosti musely rozhodnout pouze pro jedno z obou občanství.
Podporu nejspíše nenajde
V parlamentu ale případný návrh v tomto směru dostatečnou podporu podle všeho nenajde. Proti je sociální demokracie i opozice. Usnesení kritizovaly také turecké spolky v Německu.
Zatímco sjezd CDU řešil hlavně programové otázky, v úterý se zabýval i otázkami personálními. Do čela strany si již podeváté zvolil Angelu Merkelovou. Její zisk - 89,5 procenta - byl ale nejnižší za 11 let, kdy je kancléřkou. Pozorovatelé to přičítají zejména její dřívější uprchlické politice, s níž se část straníků nesmířila.
Média hlasování hodnotí různě, některá hovoří o studené sprše pro kancléřku, jiná o slušném a upřímném výsledku. Vesměs se ale shodují na tom, že Merkelová v projevu k delegátům nenabídla zásadní vizi, kterou by se její strana odlišila od konkurence.
