Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes v Berlíně vyzval Evropskou unii k jednorázovému zrušení vízové povinnosti pro Rusy. Uvedl to na tiskové konferenci po setkání s německým protějškem Christianem Wulffem.
Medveděv přijel do Německa na dnešní slavnostní spuštění plynovodu Nord Stream, jejž označil za důležitý krok k upevnění vztahů s EU a s Německem.
Tato otázka má klíčový význam pro budoucí vztahy mezi Moskvou a EU, dodal ruský prezident k výzvě zrušit víza pro Rusy cestující do zemí "sedmadvacítky". Obě strany měly letos v létě podepsat plán společných kroků, které povedou k bezvízovému styku. Kvůli výhradám ze strany EU byl ale podpis odložen na neurčito.
Unijní státy mají totiž stále výhrady k bezpečnostní situaci v Rusku či k tamním pasům, které zatím neodpovídají evropským technickým standardům.
Hlavním cílem Medveděvovy dnešní návštěvy je slavnostní akt u Lubminu na severovýchodě Německa, kde spolu s kancléřkou Angelou Merkelovou a dalšími evropskými politiky uvede do plného provozu první větev plynovodu Nord Stream. Jím bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa a dále k odběratelům v západní a střední Evropě.
Část suroviny se bude prostřednictvím návazného německého plynovodu Opal dostávat i do Česka. Tam ho bude odebírat budovaný plynovod Gazela, napojený na Opal.
Spuštění 1224 kilometrů dlouhého potrubí, schopného přepravovat 27,5 miliardy kubických metrů plynu ročně, označil šéf Kremlu za "znamení, že jsme dosáhli důležitého kroku v upevnění vztahů s EU a Německem". Podle údajů Moskvy dodalo Rusko loni do Německa zhruba 39 miliard krychlových metrů plynu.
Rusko bude moct díky Nord Streamu dodávat klíčovou surovinu přímo do západní Evropy mimo území Ukrajiny a Běloruska, kudy vedou dosud používaná potrubí pro ruský plyn. Kvůli sporům Moskvy s Kyjevem a Minskem v nedávné minulosti došlo několikrát k výpadkům dodávek pro evropské odběratele.
Na konec příštího roku je plánovaná dostavba druhé souběžné větve Nord Streamu, díky níž se má objem přepravovaného plynu z ruského Vyborgu do německého Lubminu zdvojnásobit. Projekt za 7,4 miliardy dolarů (129 miliard Kč) má však i své kritiky, podle nichž vzroste energetická závislost EU na Rusku. Z něj už nyní pochází přes 40 procent plynu spotřebovávaného v unii.
