Papež František ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru a konkrétně zmínil například konflikty v Sýrii či na Ukrajině. Požehnání Městu a světu (Urbi et orbi) pak pronesl v latině a na zaplněném Svatopetrském náměstí tedy stejně jako loni nezazněla čeština ani další jazyky světa.
František však požehnání zakončil zcela neformálně, když lidem popřál dobrou chuť k velikonočnímu obědu.
Papež svou řeč pronesl z balkonu svatopetrské baziliky poté, co pod širým nebem odsloužil slavnostní velikonoční mši. Účastnilo se jí odhadem 150 tisíc poutníků z celého světa.
Požehnání Městu a světu František pronesl latinsky a následné poselství italsky, stejně jako loni, kdy oslavy Velikonoc vedl krátce po svém zvolení do čela katolické církve. Františkovi předchůdci, včetně předchozího papeže Benedikta XVI., zdravili věřící v desítkách jazyků.
Papež svět vyzval, aby se snažil o mírové řešení konfliktů. Zmínil například Sýrii, Irák, Středoafrickou republiku, Nigérii či Ukrajinu, ale vzpomněl i na lidi bojující s nejrůznějšími epidemiemi, například na nakažené virem ebola v africké Guineji.
"Žádáme tě, Pane, abys ukončil veškeré války a konflikty, velké i ty malé, staré i ty nové," řekla hlava katolické církve. Nejvíce se pak papež věnoval situaci v Sýrii a na Ukrajině. Mezinárodní společenství by podle něj mělo napnout veškeré své síly, aby vyjednalo "dlouho očekávaný a stále nepřicházející mír" v Sýrii a vyzval, aby ani jedna ze znepřátelených stran nepoužívala sílu proti civilistům.
Také na Ukrajině by se podle Františka měli vyjednávači snažit zabránit jakémukoli násilí a v "duchu jednoty a dialogu nalézt cestu, jíž se země v budoucnosti vydá".
Hod boží velikonoční je v křesťanském kalendáři svátkem Zmrtvýchvstání Páně, kdy se na základě biblického svědectví připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Pro křesťany je neděle vrcholem Velikonoc, nejdůležitějších svátků církevního roku.
Už za týden přitom Vatikán čeká další slavnostní událost, která bude co do počtu návštěvníků ještě masovější než Velikonoce. Na svatořečení dvou papežů - Jana Pavla II. a Jana XXIII. - by do Říma podle odhadů mohlo přijet až několik milionů lidí.
