Evropský parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo.
Aby Evropský parlament - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin hlasujících poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v "zemi přistěhovalců". V rozpravě ale Orbán čelil i výtkám z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, která samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.
Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii," řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.
Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.
Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá - a proto by se nemělo sahat po "atomové bombě", jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.
Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.
Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.
Pavel Poc (ČSSD) se zdržel.
Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.
