Plán obnovy
Orbán hlásí úspěch při jednání, popírá vazbu evropských peněz na právní stát

Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když "zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem po vrcholné schůzce. "Dokázali jsme uspět společně," prohlásil Mateusz Morawiecki, zdůrazňující podle polských médií miliardy eur, které si Polsko zajistilo. Ale podle předsedajícího summitu Charlese Michela představitelé unie poprvé rozhodli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů.

"Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil Michel podle agentury AFP. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle AFP upřesnila, že komise navrhla nástroj, podle kterého se o opatřeních v případě porušení právního státu má rozhodovat kvalifikovanou většinou.

Maďarsko a Polsko jsou již v hledáčku Bruselu kvůli krokům, kvůli kterým jsou obviňovány z podkopávání právního státu a porušování demokratických hodnot. Budapešť a Varšava kvůli tomu již čelí proceduře podle příslušného sedmého smluvního článku, skýtajícímu unii možnost potrestat členský stát, který nerespektuje společné hodnoty. Ale toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, což neutralizuje jeho rozsah, poznamenala AFP.

Polsko a Maďarsko na summitu hrozily, že použijí veto proti všem pokusům spojit financování z EU s právním státem. Ale podle několika zdrojů se během čtvrté noci vyjednávání podařilo dospět k dohodě.

Podle posuzovaného nového mechanismu se má přerušení či omezení přílivu financí z unijních fondů kvůli porušení právního státu schvalovat kvalifikovanou většinou (55 procent zemí, představujících dohromady 65 procent celkové populace EU), čehož se dá hůře dosáhnout, než původně předpokládala EK, napsala AFP. Zvažovaný nový mechanismus se má podle médií opírat o unijní předpisy o ochraně rozpočtu EU.

Maďarská média blízká Orbánově vládě uvítala kompromis jako "velké vítězství". Ale mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové nechtěl podle AFP potvrdit tvrzení, že údajně kancléřka slíbila během německého předsednictví, tedy do konce roku, ukončit proceduru podle článku sedm unijní smlouvy. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert jen naznačil, že Berlín přislíbil postoupit v tomto procesu "v rámci limitů svých možností", přičemž iniciativa vzešla z Budapešti.

Systém podmíněnosti

Polsko má získat okolo 125 miliard eur v přímých dotacích a spolu s výhodnými půjčkami půjde o téměř 160 miliard eur. "To je částka, jaká nikdy nebyla," prohlásil Morawiecki. Podle televize TVN 24 také tvrdil, že v dosažené dohodě se tyto peníze "nespojují přímo s právním státem" a nový mechanismus, který má teprve vzniknout, mají ještě schvalovat členské státy, a to jednomyslně. "Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu visegrádské skupiny se tu nic nestane," prohlásil. Ujišťoval také, že mezi ekonomickou a politickou dimenzí není žádné propojení, a to se podařilo udržet od sebe i během vyjednávání. "To jsou dvě různé věci," tvrdil s tím, že Polsko nesouhlasí s obviněními, že porušuje právní stát.

Server Onet.pl poznamenal, že navzdory Morawieckého slovům zveřejněný text dohody s podpisy vůdců EU tuto vazbu zřetelně obsahuje, když připomíná článek smlouvy o unijních hodnotách, a také dodává, že bude existovat "systém podmíněnosti", v jehož rámci EK navrhne prostředky v případě porušení (hodnot). A při tvrzení o potřebě jednomyslnosti Morawiecki podle serveru opominul tu část dohody, která jasně hovoří o rozhodování kvalifikovanou většinou.

"Konkrétní pravidla o 'fondech za právní stát', včetně podrobných kritérií, má ještě do konce roku schválit Evropský parlament, jakož i unijní ministři v radě EU. To bude znamenat ještě hodně sporů," předpověděl deník Gazeta Wyborcza.