Finský premiér Jyrki Katainen dnes vyslovil obavu, že údajná nová neoficiální skupina zemí v EU ohrožuje spravedlnost a demokracii. Jde o jedno z nejsilnějších Katainenových vyjádření proti tvorbě politiky v současné Evropské unii. Katainen nejmenoval konkrétní země, ale zjevně měl na mysli zejména Německo a Francii, které v poslední době prosazovaly - a do značné míry prosadily - své návrhy na řešení dluhové krize eurozóny.
Katainen prohlásil, že země eurozóny příliš dlouho porušovaly pravidla, a naznačil, že poskytování pomocných úvěrových balíků jako nyní Řecku by mělo být jen "krajní výjimkou".
"Problémem eurozóny je příliš mnoho dluhů. Dalším problémem je, že jsme příliš dlouho porušovali - nebo přinejmenším pružně interpretovali - naše vlastní pravidla, což je důvod, proč náš systém rozhodování trpí nedostatkem důvěry," upozornil Katainen.
Finská vláda vedená Katainenovou středopravicovou Národní koalicí je proevropská, ale druhý úvěrový balík pro Řecko jsou Helsinky ochotny podpořit jen výměnou za peněžní záruky Řecka na finský podíl. Finský požadavek záruk od Atén vyvolal podobnou reakci i od jiných států eurozóny - Slovenska, Nizozemí, Rakouska a Slovinska.
Katainen dnes potvrdil, že v případě nesplnění finských požadavků by se jeho země na druhé pomoci Řecku nemusela podílet.
Už loni vznikl Evropský fond finanční stability (EFFS), jenž má disponovat 780 miliardami eur (19 bilionů Kč). Od roku 2013 má EFFS nahradit trvalý záchranný fond eurozóny, Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Hlavními strůjci pomoci zadluženým zemím jsou Německo a Francie. Obě mocnosti nyní navrhují ustavení oficiální kolektivní hospodářské vlády eurozóny pod vedením prezidenta Evropské unie. Vládu by tvořili šéfové států a vlád všech zemí eurozóny.
Katainen se dnes vyslovil pro to, aby země eurozóny byly nuceny k posilování konkurenceschopnosti hrozbou sankcí spojených s pravidly měnové unie.
