Úvěrová a bankovní krize některých členů Evropské unie ukazuje, že vstoupit do EU nebo přijmout společnou měnu euro nemůže představovat žádnou "zaručenou životní pojistku" pro islandské hospodářství, které se snaží dostat z důsledků zhroucení svého finančního systému v roce 2008. Prohlásil to dnes islandský ministr financí Steingrimur Sigfusson.
"Pokud se dnes země EU dostávají do potíží jako nyní Irsko, zdůrazňuje to skutečnost, že vstup do EU není žádnou zaručenou životní pojistkou," řekl ministr, který je odpůrcem vstupu své země do unie.
Předvstupní jednání o přijetí Islandu do EU začaly letos v červenci, asi rok poté, co tato malá ostrovní země podala svou přihlášku pod tlakem hluboké ekonomické krize.
"Na otázku, zda situace Irska ovlivní všeobecný souhlas Islanďanů se vstupem do unie a s převzetím eura, je těžko odpovědět. Nějaký vliv to ale určitě mít bude," řekl Sigfusson.
"Islandská koruna nám byla užitečná v mnoha ohledech během hospodářských potíží," zdůraznil ministr s poukazem na to, že slabost národní měny výrazně napomohla islandskému exportu. Vývoz pak byl "významnou pomocí pro stabilizaci ekonomiky v situaci jejího prudkého propadu".
"Bez naší koruny by míra nezaměstnanosti byla velmi pravděpodobně mnohem vyšší," dodal. Připustil ale, že zůstat mimo eurozónu zase je handicapem pro splácení zahraničního dluhu.
Podle nejnovějších průzkumů většina Islanďanů (kterých je 320 tisíc) stále podporuje jednání o vstupu do EU. Počet odpůrců vstupu však v poslední době vzrůstá, mimo jiné po požadavcích Británie a Nizozemska, aby také jejich subjekty byly odškodněny za zhroucení banky Icesave stejně jako Islanďané. Reykjavík má i další třecí plochy s EU, například omezující unijní kvóty na lov ryb nebo velryb, považovaných na Islandu za tradiční druh výdělečné činnosti.
