Jednotky mise Severoatlantické aliance v Kosovu (KFOR) předají ochranu srbského památníku bitvy na Kosově poli v roce 1389 do rukou kosovských úřadů. Památník v prištinské čtvrti Vranjevac by tak pro příště neměli hlídat slovenští vojáci KFOR, ale policisté z předměstí kosovské metropole.
Prohraná bitva v červnu 1389 znamenala pro Srbsko pád do područí Osmanské říše, z něhož se definitivně vymanilo až v 19. století.
Síly KFOR po skončení bojů v Kosovu v červnu 1999 převzaly v zemi také ochranu srbských kulturních památek. Tato jihosrbská provincie před dvěma lety vyhlásila jednostranně na Bělehradu nezávislost. Doposud Kosovo uznalo 65 ze 192 členských zemí OSN. Česko tak učinilo v květnu 2008. S kosovskou samostatností naopak nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.
ČTĚTE TAKÉ: Kosovo loni uznalo jen 11 zemí a zemiček
Dva roky samostatnosti, dva starostové v jedné obci
Jednotky KFOR nadále v Kosovu střeží řadu kostelů a klášterů srbské pravoslavné církve, mimo jiné například klášter Visoki Dečani na severozápadě země, který je zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Předání správy nad památníkem přichází v době, kdy si Kosovo připomíná šest let od počátku nejhorších etnických nepokojů od konce války. Kosovští Albánci tehdy ze svých domovů vyhnaly na čtyři tisíce Srbů a 35 kostelů a klášterů se ocitlo v plamenech. Doposud jich bylo opraveno 22 a u dalších deseti se provádí rekonstrukce.
Historický mezník hned několikrát
Bitva na Kosově poli byla významnou událostí při dobývání Evropy tureckými vojsky. Na křesťanské straně se vedle Srbů proti Turkům postavili například Maďaři s Bulhary a zálohy vytvořili Albánci a Valaši s Chorvaty.
Osmané se přesile ale dokázali vyrovnat díky lepšímu vedení. Vítězství otevřelo Turkům prostor k rychlému ovládnutí Balkánu. Srbská pravoslavná církev nicméně slaví 28. červen jako důležitý svátek historie a identity srbského národa.
Památník bitvě zvaný Gazimestan postavil architekt Aleksandar Deroko v roce 1953 ve stylu středověké věže. K šestisetletému výročí bitvy u něj roku 1989 srbský prezident Slobodan Miloševič pronesl neslavný projev, kterým přispěl k eskalaci napětí v jugoslávské federaci.
Foto: Wikimedia Commons
