Slavnostním požehnáním Městu a světu (Urbi et Orbi), které pronesl papež Benedikt XVI. z centrální lodžie baziliky svatého Petra ve Vatikánu, vyvrcholila velikonoční mše na Svatopetrském náměstí. Papežovo poselství si na místě vyslechlo více než 150 tisíc lidí. Zcela zaplněnému náměstí dominovaly vatikánské barvy bílá a žlutá. Během mše přišly do Říma tisíce účastníků pochodu proti trestu smrti.
Benedikt ve svém proslovu připomněl význam Velikonoc a vzkříšení Krista a v této rovině humanitární tragédie ve světě. "Myslím na lidi na Madagaskaru, v Latinské Americe, na lidi sužované hladem, nevyléčitelnými nemocemi, terorismem, únosy, tisíci tvářemi násilí, které je někdy ospravedlňováno náboženstvím," řekl. "S obavami pohlížím na situaci v násilím zmítané západosúdánské provinci Dárfúr a přilehlých oblastech, v Kongu, Somálsku či Zimbabwe."
Politování vyjádřil papež nad tím, že z "Iráku, krvácejícího pokračujícími masakry, nepřichází nic pozitivního, zatímco exodus civilního obyvatelstva pokračuje". Naopak "známky naděje svítají v dialogu mezi Izraelem a Palestinou", podotkl. Připomněl, že křesťanská společenství musejí ve Svaté zemi denně čelit problémům a že jsou vystavena exodu v zemi, která je kolébkou víry.
"Všemu tomuto obyvatelstvu znovu z hloubi duše vyjadřuji svou duchovní blízkost," řekl Benedikt XVI. "Skrze rány Kristovy můžeme na všechno toto zlo pohlížet očima naděje," zdůraznil. "Kristus neodstranil ze světa zlo, ale porazil je svou láskou," uvedl.
Papež na závěr pozdravil věřící v mnoha jazycích, včetně češtiny a slovenštiny. Obřad přenášelo podle tiskových agentur přes sto televizních stanic z asi sedmdesáti zemí světa.
V křesťanském kalendáři je tato neděle Božím hodem velikonočním, slavností Zmrtvýchvstání Páně a tedy největším svátkem křesťanství. Věřící lidé si v kostelích připomínají na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
Pochod proti trestu smrti
Na tři tisíce lidí se v sobotu v Římě zúčastnilo pochodu proti trestu smrti až do Vatikánu, kde právě papež Benedikt XVI. pronášel své poselství Městu a světu.
"Za okamžité moratorium OSN" stálo na transparentech, které lidé za zvuků hudby nesli v průvodu od římské radnice na Svatopetrské náměstí. V čele demonstrujících byli představitelé italské Radikální strany Marco Panella a Emma Boninová, kteří pochod zorganizovali společně s katolickým společenstvím svatého Jiljí. Mezi manifestanty byl i bývalý prezident Francesco Cossiga či římský starosta Walter Veltroni.
Manifestace má za cíl přispět k tlaku na italskou vládu, aby pokračovala ve svém úsilí v rámci OSN zaměřeném na zavedení celosvětového moratoria na trest smrti. "Jsme zde, abychom podpořili iniciativu vlády, aby Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o moratoriu," řekla Boninová.
Když se Itálie v lednu stala nestálým členem RB OSN, oznámila, že využije svého postavení k tomu, aby takové moratorium prosadila, ale žádnou iniciativu v tomto směru ještě VS OSN nepředložila.
Trest smrti podle Amnesty International platí dosud v 69 zemích světa.
Foto: ČTK