Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa.
Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
Velitel amerických pozemních sil generál Christopher LaNewe dnes ve Sněmovně reprezentantů během slyšení ohledně vojenského rozpočtu vysvětloval, že armáda dostala pokyn ke zmenšení sil. Za této situace bylo nejsmysluplnějším řešením zrušit plánové vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska, citovala generála polská agentura PAP. Zákonodárci z obou stran podle PAP toto rozhodnutí kritizovali, a to i s argumenty, že polský spojenec vydává na obranu 4,8 procenta hrubého domácího produktu.
Snížení počtu vojáků vyvolalo kritiku demokratických i republikánských zákonodárců. Ti se domnívají, že jde o špatný signál jak spojencům, tak ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož vojska tento týden podnikla jeden z nejkrvavějších útoků na ukrajinské hlavní město za čtyři roky války, poznamenala agentura AP.
Kromě rozhodnutí nevyslat bojový tým tankové brigády se sídlem ve Fort Hood do Polska vedl rozkaz z Pentagonu podle AP také ke zrušení plánovaného vyslání praporu vycvičeného k odpalování raket dlouhého doletu a řízených střel do Německa.
AP s odvoláním na nejmenované americké úředníky napsala, že o zrušení vyslání brigádního týmu do Polska se rozhodlo v době, kdy už některé jednotky byly vyslány do Polska a další, které byly ještě v USA, se dozvěděly, že se nemají přesunout na letiště až krátce před odletem. Většina vybavení tou dobou už doplula do evropských přístavů.
Mluvčí Pentagonu se podle Reuters k záležitosti odmítl vyjádřit, zatímco jeden zákonodárce uvedl, že Kongres nebyl o rozhodnutí informován.
Polský premiér Donald Tusk podle AP uvedl, že "obdržel ujištění", že rozhodnutí je logistické povahy, a ujistil, že nemá přímý dopad na odstrašující schopnosti a bezpečnost Polska.
Tomasz Siemoniak, který má v polské vládě na starosti koordinaci tajných služeb, v pořadu stanice TVN24 prohlásil, že Polsko bylo ujištěno, že se americká vojenská přítomnost v zemi nesníží. Na doplňující otázku, zda takovým ujištěním věří, prohlásil, že o tom nepochybuje.
"Nemám žádné pochybnosti o zárukách Spojených států vůči Polsku. Říkám to i s ohledem na kontakty se svými protějšky," řekl Siemoniak. Poznamenal, že americké záruky jsou základem Severoatlantické aliance.
Také náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk odmítl, že by případné americké rozhodnutí nevyslat nové vojáky ze základen USA do Evropy dolehlo na Polsko.
Tématu se podrobně věnují vedle polských i německá média. Jak ale poznamenala německá zpravodajská televize ntv, německé ministerstvo obrany se k novým zprávám odmítá vyjádřit. "K problematice jsme se již obšírně vyjádřili v uplynulých týdnech," uvedla mluvčí spolkového ministerstva. Německý ministr obrany Boris Pistorius už dříve řekl, že přítomnost vojáků USA v zemi je v americkém i německém zájmu, ale že americké rozhodnutí nebylo nečekané a dalo se předvídat.
Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu. Trumpa také rozhořčilo, že se evropští spojenci odmítli zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Některá média uvedla, že Trump chce některé z evropských zemí potrestat, mimo jiné stažením amerických vojáků.
Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 000 amerických vojáků, z toho zhruba 10 000 v Polsku.
