Papež omilostnil kněze, který zveřejnil zpronevěry ve Vatikánu

Zahraničí
20. 12. 2016 23:23
Papež František.
Papež František.

Papež František udělil milost španělskému knězi, jenž umožnil médiím přístup k důvěrným dokumentům o údajných miliardových zpronevěrách peněz pro chudé. Těch se podle novinářů dopustili vatikánští činitelé. Lucio Ángel Vallejo Balda si od července odpykával v takzvané kauze VatiLeaks 2 trest 18 měsíců vězení.

Papež jej omilostnil, neboť kněz si již odseděl polovinu doby, kterou měl strávit ve vatikánské káznici.

Vallejo Balda působil ve zvláštní komisi, kterou František v létě 2013 zřídil za účelem prošetření účtů Vatikánu a předložení návrhů na reformu řízení vatikánských financí. Kněz byl zatčen loni v listopadu a před soudem přiznal, že italskému novináři umožnil přístup k tajným dokumentům z počítače hlavního vatikánského auditora. Z nich podle žurnalistů vyplývá, že několik kardinálů zpronevěřilo fondy pro chudé a nemocné.

Italští autoři Gianluigi Nuzzi a Emiliano Fittipaldi využili informace z dokumentů pro sepsání svých bestsellerů Avarizia (Chamtivost) a Via crucis (Křížová cesta). Podle Fittipaldiho zůstalo "za nehty" papežské kurie pro osobní potřeby jejích členů kolem 400 milionů eur (kolem 10,8 miliardy Kč).

Konkrétním a asi nejkřiklavějším případem je i to, že zatímco František se spokojil s 50 metry čtverečními soukromých pokojů, bývalý vatikánský státní sekretář Tarcisio Bertone tráví zbytek života v luxusním apartmánu o 700 metrech čtverečních. Na jeho zvelebení mimo jiné padlo 200 tisíc eur (přes 5,4 milionu Kč) údajně odčerpaných z nadace katolické nemocnice Bambino Gesu.

Nuzzi zase ve svém díle poukazuje na podezřelé "díry" v rozpočtech vatikánského supermarketu a lékárny, které přišly celkově o milion eur (zhruba 27 milionů Kč).

Kauza byla v krátké době už druhým případem úniku citlivých informací z Vatikánu. V první aféře VatiLeaks byl za předchozího papeže Benedikta XVI. v roce 2012 za vynesení důvěrných dokumentů odsouzen papežův komorník Paolo Gabriele. Média díky němu psala například o sporech některých hodnostářů a o detailech fungování nejvyšších pater katolické církve. Gabriele byl také odsouzen k 18 měsícům vězení, krátce po nástupu trestu jej ale Benedikt omilostnil.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ