Volba pařížského starosty se bude konat až příští rok. Jeden by se tedy mohl ptát, proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Přesnější by však bylo mluvit o stahování sukní. Zdá se totiž, že souboj o šéfování pařížské radnici bude výhradně ženskou záležitostí.
Současný starosta Bertrand Delanoë skončí ve funkci po třinácti letech. Dříve prakticky neznámý muž, jenž byl jedním z prvních francouzských politiků, který přiznal svou homosexualitu, se na pařížské radnici vypracoval v těžkou politickou váhu. Dokonce zvažoval, že se v prezidentských volbách postaví Nicolasi Sarkozymu.
Starosta Paříže je jedním z nejprestižnějších postů ve Francii a cesta z něj může vést i do Elysejského paláce (bývalý prezident Jacques Chirac byl starostou v letech 1977 až 1995). Není tedy divu, že mnoho politiků sní právě o tom, že město nad Seinou budou řídit.
Tentokrát se zasnily především ženy. Minulý týden oznámila svou kandidaturu Nathalie Kosciusko-Morizetová, známá jako NKM. Někdejší ministryně pro ekologii a mluvčí Sarkozyho prezidentské kampaně v loňských volbách se může pochlubit zajímavým rodokmenem. Její předek byl totiž bratrem slavného Tadeusze Kościuszka, vůdce polského povstání z roku 1794.
Cizí kořeny má i pravděpodobná kandidátka socialistů a nynější zástupkyně starosty Anne Hidalgová. Ta se narodila nedaleko španělského Cádizu. Delanoë už ji vyjádřil podporu.
Není ale jisté, že se Hidalgová utká právě s Kosciusko-Morizetovou. Ta si svou nominaci možná bude muset vybojovat ve stranických primárkách. Na post starostky si totiž dělá zálusk ještě jedna dáma z UMP - Rachida Datiová, bývalá ministryně spravedlnosti a mluvčí Sarkozyho kampaně pro změnu v roce 2007. Ona se sice narodila ve Francii, ovšem marockému otci a alžírské matce.
Aby byl výčet úplnější, o kandidatuře uvažuje také ministryně místního rozvoje a bytové politiky za Zelené Cécile Duflotová. "Nic nevylučuji," řekla nedělníku Journal du Dimanche. Spekuluje se také o Marielle de Sarnezové, viceprezidentce centristické strany MoDem.
Podle politologů by přítomnost ženy na pařížské radnici znamenala velké povzbuzení pro dámy v politice obecně. "Starosta Paříže má velkou politickou váhu, mnohem větší než ten londýnský," srovnává situaci ve Francii a v Británii Philippe Marlière z University College London a dodává: "Žena na takovém postu by tedy jistě pomohla zvýšení počtu žen ve francouzské politice."
Experti soudí, že by zvolení ženy pařížskou starostkou také zvýšilo šance případné ženské kandidátky v prezidentských volbách. Mohla by tak dosáhnout lepšího výsledku než Ségolène Royalová, která v roce 2007 získala proti Sarkozymu necelých 47 procent hlasů.
Funkce starosty Paříže byla obnovena v roce 1977. Kromě zmíněného Chiraka a Delanoëho ji zastával v letech 1995 až 2001 ještě Jean Tiberi.
