Papež František v sobotu podpořil myšlenku blahořečení francouzského matematika, fyzika a náboženského myslitele Blaise Pascala, který zemřel před 355 lety. Pascal byl hluboce věřící, ale ve své době v 17. století ostře kritizoval jezuity.
"Já si myslím, že si zaslouží blahořečení. Mám v plánu zažádat o zahájení potřebné procedury a o stanovisko vatikánských orgánů pověřených těmito otázkami," sdělil papež v rozhovoru v italském deníku La Repubblica.
Pascal byl mužem mnoha talentů - byl mimo jiné tvůrcem jednoho z nejstarších mechanických počítačů, formuloval zákon týkající se šíření tlaku v kapalinách a v neposlední řadě se věnoval obhajobě křesťanství.
Proslulá je takzvaná Pascalova sázka, tedy myšlenková konstrukce obhajující praktickou užitečnost náboženství. Pascal tvrdil, že je výhodnější být věřícím, protože existuje-li Bůh, může věřící člověk jen získat. Naproti tomu v případě, že Bůh neexistuje, nemá co ztratit.
Blahořečení, neboli beatifikace, je formální akt, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného. Je druhým stupněm kanonizačního procesu a předpokladem pro blahořečení je ukončené beatifikační řízení a jeden doložený zázrak. Základním předpokladem pro zahájení beatifikačního procesu je pověst svatosti či mučednictví, tedy mínění, že zemřelá osoba žila svatým životem, nebo zemřela mučednickou smrtí.
Blahořečení je v římskokatolické církvi nezbytným krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého. Pro svatořečení je třeba doložení dalšího zázraku, který se stal po blahořečení. Na rozdíl od svatých se blahoslaveným nezasvěcují kostely.
