Německo
Paslovem roku se stal "protivyhošťovací průmysl"

Takzvaným paslovem loňského roku se v Německu stal výraz "protivyhošťovací průmysl" (Anti-Abschiebe-Industrie), který použil politik bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobridt. Oznámila to nezávislá porota, která výraz vybírá pravidelně od roku 1991. Předloni se paslovem roku stalo sousloví "alternativní fakta", předtím "zrádce národa".

Poslanec Dobrindt v květnovém rozhovoru označil praxi, kdy odmítnutí žadatelé o azyl podávají žaloby ke správním soudům, aby tím zabránili svému vyhoštění, za sabotáž právního státu. Použil pro ni označení "protivyhošťovací průmysl".

Podle jazykovědkyně Niny Janichové, mluvčí poroty, která paslovo roku vybírala, Dobrindtův výraz jasně dokládá, "jak se politický diskurz jazykově i věcně posunul doprava".

Nezávislá porota dostala od veřejnosti celkem 900 návrhů na paslovo roku. Z toho 60 výrazů odpovídalo daným kritériím poroty, která volí taková slova, jež jsou eufemistická nebo matoucí a jsou v rozporu s lidskou důstojností nebo principy demokracie.

Do užšího výběru paslova roku 2018 se dostal také výrok starosty jihoněmeckého města Tübingen a člena strany Zelených Borise Palmera, který hovořil v debatě o zachraňování migrantů ve Středozemním moři o "lidskoprávním fundamentalismu" (Menschenrechtsfundamentalismus).

Finalistou byl i další termín související s migrační krizí, a sice "Ankerzentrum". To je středisko, ve kterém se mají roztřídit migranti: ty, kteří nemají nárok na azyl, má čekat vyhoštění. Anker v němčině znamená kotvu, s tou ale název nemá nic společného, protože jde o akronym slov Ankunft, Entscheidung, Rückführung (příchod, rozhodnutí, navrácení).

V Německu se pravidelně vybírá i slovo roku. V polovině prosince oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), že pro rok 2018 se jím stal termín Heisszeit, tedy "doba horka" či "horké období". Odkazuje nejen na extrémní letní vedra, ale i na oteplování zemského klimatu.