Pobaltské státy chtějí v příštích třech letech zvýšit o více než polovinu výdaje na ochranu svého vzdušného prostoru, kterou zajišťují spojenecké státy NATO včetně České republiky. Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní stíhačky, a tak se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají ostatní členské státy Aliance. Operaci ochrany jejich vzdušného prostoru nedávno Aliance prodloužila do roku 2018.
Podle zprávy litevského ministerstva obrany financovaly loni pobaltské země ochranu svého vzdušného prostoru částkou 2,2 milionu eur (55 milionů korun); do roku se má zvýšit na 3,5 milionu (88 milionů korun).
Armády tří pobaltských zemí chtějí uhradit část spotřebovaného leteckého paliva a hodlají zvýšit objem služeb, které spojeneckým misím poskytují na leteckých základnách. Plánují také kompenzovat většinu životních nákladů vojáků NATO dislokovaných dočasně v Pobaltí a uhradit mimo jiné jejich výdaje na komunikaci a bydlení.
Na ochraně vzdušného prostoru pobaltských států se podílí čtrnáct členských zemí NATO. Stroje českého letectva Jas-39 Gripen byly nasazeny poprvé v roce 2009 a hlídkovat budou v Pobaltí znovu letos od září do prosince. Nyní hlídkují v Pobaltí čtyři německé stíhačky F-4 Phantom.
Podle litevské ministryně obrany Rasy Juknevičienové budou i po zvýšení výdajů na mise NATO náklady na ochranu pobaltského vzdušného prostoru nižší, než kdyby Litva, Lotyšsko a Estonsko zakoupily vlastní stíhačky. Vlády pobaltských zemí a velení NATO údajně jednají o případném dalším průběžném zvyšování výdajů na misi spojeneckých stíhaček v příštích letech.
