Hlouběji do kapsy budou muset příští rok sáhnout Poláci, kteří organizují pohřeb. Vláda od března sníží doposud na evropské poměry neobvykle vysoké pohřebné ze současných skoro 6400 zlotých (asi 40 150 korun) na čtyři tisíce zlotých. To se nelíbí pohřebním firmám, podle kterých lidé začnou šetřit. Nadějí je pro ně pohřební pojištění, jež má klientům zajistit takové poslední rozloučení, jaké si přejí.
"Poláci mají právo na důstojný pohřeb," řekl v rozhovoru pro portál polskiecmentarze.pl (polské hřbitovy) Slawomir Moch, místopředseda Komory polských pohřebních firem. Tvrdí, že za 4000 tisíce zlotých náležitý pohřeb uspořádat nejde, když tolik stojí jen místo na jednom z varšavských hřbitovů.
"Nesmíme zapomínat na to, že je třeba též zaplatit za rakev, za služby pohřebního ústavu, převoz mrtvého, náboženský obřad, to všechno něco stojí," podotkl Moch.
Upozorňuje, že v Polsku po snížení pohřebného může nastat stejná situace jako v Česku, kde od roku 2008 stát vyplácí pohřebné ve výši 5000 korun jen ve výjimečných případech. Pokud se k mrtvému nikdo nepřihlásí, zaplatí pohřeb obec. "Opravdu vláda chce, aby to u nás bylo podobné?" ptá se Moch.
Pohřebné v Polsku je v současnosti na úrovni dvojnásobku minimální mzdy, nesouvisí nijak se skutečnými náklady na pohřeb.
Podle portálu onet.pl pohřební ústavy využívají zármutku příbuzných, kteří nemají náladu na porovnávání cen jednotlivých služeb, a nabízí jim pohřeb ve výši pohřebného, ačkoliv by se dal pořídit levněji.
Lidé, kteří chtějí zabránit situaci, kdy je jejich příbuzní po smrti nebudou chtít náležitě okázale pohřbít, se mohou pojistit. Tuto službu bude podle listu Dziennik-Gazeta Prawna nabízet jedna velká pojišťovna působící na polském trhu. Klienti na pojistném měsíčně zaplatí něco přes deset zlotých až několik desítek zlotých měsíčně, závisí to kromě jiného na jejich věku nebo pohlaví. Na výběr mají mezi třemi balíčky.
Pokud si zaplatí ten nejlevnější, budou mít nárok na bukovou nebo dubovou rakev s dřevěným křížem, když se rozhodnou pro dražší, bude na jejich rakvi kříž kovový. V případě kremace bude na pohřbu majitele nejdražší pojistky vystaven věnec z květů kaly, v případě té nejlevnější to bude věnec z karafiátů.
Podle Tomasze Salského, šéfa Polského pohřebního sdružení, bude možnost pojistit si pohřeb dobré pro zdravou konkurenci v branži. "Pohřební ústavy budou více dbát o kvalitu svých služeb, jinak je klienti nebudou uvádět ve svých pojistkách," řekl Salski v listu Dziennik-Gazeta Prawna.
V Polsku se doposud udržely tradiční pohřby. Například ve Varšavě je jen asi desetina nebožtíků zpopelněna, ostatní jsou pohřbeni, nicméně ve městech, kde lidé mají hluboko do kapsy, je poměr kremací vyšší. Podle antropologa Roberta Wyszyńského z Varšavské univerzity odmítavý vztah Poláků ke kremacím má náboženské kořeny, dlouho je odmítala katolická církev. "Kremace se také mnoho lidem spojuje s nacistickými koncentračními tábory," řekl Wyszyński ČTK.
