Polský Institut paměti národa (IPN) začal na internetu zveřejňovat tajné složky, které o nynějších čelných představitelích státu vedla komunistická policie. Mezi prvními byly zveřejněny složky o bratrech Kaczyńských, z nichž Jarosław je premiérem a Lech prezidentem země.
IPN tak plní své zadání přispět k vyrovnání se s komunistickou minulostí. Příslušný zákon vstoupil v platnost v březnu a dává ústavu šest měsíců na zveřejnění složek komunistické policie o všech nynějších činitelích ve státních funkcích. Publikace nejvýznamnějších částí složek má ukázat, kdo s režimem spolupracoval a kdo byl naopak oponentem či pronásledovaným.
Provedení úkolu však byla odložena s ohledem na blížící se předčasné volby stanovené na 21. října, a to alespoň u těch osob, které jsou aktivní v předvolební kampani, uvedl ředitel institutu Janusz Kurtyka.
Podle výňatků ze složek publikovaných byl premiér Jarosław Kaczyński sledován tajnou policií za to, že se účastnil tajných schůzek odpůrců režimu v 70. letech, pak za svou činnost v nezávislých odborech Solidarita až do pádu režimu v roce 1989.
Jeho bratr Lech Kaczyński, prezident republiky, měl také svůj spis za opoziční činnost vůči komunistickému režimu.
Kandidát na spolupráci
Maršálek sejmu (předseda dolní komory parlamentu) Ludwig Dorn, blízký spolupracovník Kaczyńských, je naopak ve spisech komunistické policie veden jako "kandidát pro spolupráci", žádný další dokument ve složce však takovou spolupráci nepotvrzuje.
Složky ústavních činitelů jsou na stránkách IPN zveřejňovány postupně. Mají se zde objevit také složky prokurátorů a soudců nejvyššího soudu, ústavního soudu a státního tribunálu.
Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) bratrů Kaczyńských si zveřejnění těchto materiálů stanovila jako jeden ze svých stěžejních úkolů a podle pozorovatelů tento krok považuje za jeden ze svých hlavních trumfů v předvolebním boji.
Polský ústavní soud ovládaný opozicí ale v květnu zneplatnil část tohoto lustračního zákona v aspektech, které podle něj porušují ústavu. Protiústavní jsou podle verdiktu lustrace rektorů, prorektorů a ředitelů soukromých škol či lustrace novinářů.
Zveřejňování složek se podle zákona týká osob, které se narodily před 1. srpnem 1972. Ze zveřejněných spisů však podle zákona musí být odstraněny ryze osobní údaje jako zdravotní stav, sexuální orientace, vyznání nebo původ.
Foto: ČTK/AP
