V přibližně pětimilionovém Irsku žije přes půl milionu cizinců ze zhruba 200 zemí světa. Podle statistiky za rok 2016, o níž informoval list The Irish Sun, jsou největší národnostní menšinou Poláci, kterých v Irské republice žije dokonce víc než Britů. Na třetím místě jsou Litevci.
Podle statistiky žije v Irsku 122.500 Poláků, zatímco přistěhovalců z Velké Británie je jen o něco víc než 100 tisíc. S velkým odstupem následují Litevci, kterých je v Irsku kolem 36 tisíc. Víc než desetitisícovou komunitu napočítali statistikové mezi Američany, Brazilci, Francouzi, Němci, Indy, Italy, Lotyši, Rumuny a Španěly. O Češích ani Slovácích se statistika nezmiňuje.
Nejvíc národnostně různorodým irským městem je Galway na západě ostrova, kde žije téměř 19 procent cizinců. V metropoli Dublinu jich je kolem 17 procent.
Počet osob s dvojím občanstvím, z toho s jedním irským, se za posledních pět let skokově zvýšil o 90 procent a dosahuje kolem 100 tisíc, vyplývá ze statistiky. Nejvíc využívají možnosti dvojího občanství Američané, Britové a Poláci.
Víc než desetina obyvatel Irska hovoří doma jiným jazykem, než je irština nebo angličtina, které jsou v Irské republice oficiálními jazyky. Nezaměstnanost mezi cizinci žijícími v Irsku je 15,4 procenta, zatímco mezi Iry 12,6 procenta.
