Varšava nadále bude nastolovat otázku německých reparací za škody způsobené za druhé světové války, která skončila před více než sedmi desetiletími. Dal to najevo předseda dolní komory polského parlamentu. "Tato věc nebyla vyřešená. Poláci nedostali takové odškodnění jako občané jiných evropských států," prohlásil maršálek Sejmu Marek Kuchciński v novoročním čísle katolického týdeníku Gość Niedzielny. Z rozhovoru citoval parlamentní web. Na adresu Berlína dále vzkázal, že vztahy mezi dobrými sousedy se musí opírat "nejen o důvěru a sladění společných zájmů, ale především o pravdu".
Varšava až dosud tento požadavek Berlínu oficiálně nepředložila, ale téma zaznívá čím dál častěji, ačkoliv německá vláda dala najevo, že žádné odškodňování už nepřipadá do úvahy. Po letech zlepšování vztahů mezi Polskem a Německem tak opět hrozí zesílení napětí mezi sousedními zeměmi.
Téma reparací loni v létě oživil předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, podle kterého se obrovské válečné škody a ztráty dodnes nepodařilo napravit.
V půli září experti Sejmu dospěli k závěru, že Polsko je oprávněno žádat od Německa odškodnění a že tento nárok nevyhasl, ani není promlčený. Prakticky současně experti německého Spolkového sněmu dospěli k přesně opačnému závěru. Mezitím se na stejné téma vyslovili jednotliví polští ministři a i prezident Andrzej Duda.
Z německé strany zní argumenty, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.
Poslanec Arkadiusz Mularczyk (PiS) nedávno uvedl, že experti Sejmu vypracovali novou zprávu, podle níž je odškodnění za válečné škody právně a politicky otevřenou otázkou v mnoha zemích, "například včetně České republiky". Zpráva popisuje situaci v 21 státech od Albánie po Slovensko a podle Mularczyka z ní vyplývá, že "Polsko a Poláci byli diskriminováni", protože dostali jen asi dvě procenta z německých reparací v celkové výši 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun).
Mularczyk agentuře PAP řekl, že Polsko by se v otázce reparací mohlo inspirovat příkladem česko-německého fondu budoucnosti, který od roku 1998 financoval tisíce projektů a v dalších deseti letech plánuje financovat další v rámci dodatečného rozpočtu.
V uplynulých letech fond podpořil na 9500 projektů na obou stranách hranice, mezi které rozdělil více než 54 milionů eur (1,5 miliardy korun). Kromě toho poskytl miliardy korun i na odškodnění vězňů z koncentračních táborů a lidí nasazených nacisty k nucené a otrocké práci.
