Poláci se k myšlence americké protiraketové základny ve střední Evropě příliš hlasitě nevyjadřují, v jejich pocitech se mísí hlavně strach o vlastní bezpečnost a obava z reakcí Ruska.
Spojené státy už pro ně nejsou jako v minulosti vysněným světem, kam by chtěli odejít za lepším živobytím. Jak sami říkají, chybějí jim i základní informace. Někteří si dokonce základnu, jejíž jedna část by měla stát v Polsku a druhá v Česku, spíše spojují se satelitním televizním vysíláním než s armádou. Přesto v Polsku přibývá odpůrců umístění amerického objektu v jejich zemi.
Podle poslední sondáže si dvě třetiny Poláků přejí vypsání celostátního referenda o věci. Podle premiéra Jaroslawa Kaczynského může Polsko kývnout na nabídku Američanů, ale pouze za určitých podmínek. Tento týden by se Varšava měla rozhodnout, zda o záležitosti vůbec začne s USA jednat.
Proti základně je podle jednoho z průzkumů veřejného mínění 51 procent a pro 30 procent obyvatel. Spojené státy chtějí v rámci obranného systému umístit v Polsku protiraketové střely a v Česku radar.
Zatímco v Česku se uskutečnilo již několik demonstrací proti základně, první v Polsku byla o víkendu. Několik set lidí, zejména přívrženců levice, ve Varšavě a Gdaňsku požadovalo ukončení rozhovorů se Spojenými státy. Nepokoje sílí hlavně na severu země, kde by mohla být základna umístěna. Většina lidí však stále neví, čeho se záležitost týká.
Informace chybějí i politikům. "Podobně jako 99 procent Poláků nemám velké pojetí o tom, co se skrývá pod názvem protiraketová základna. Těžko říci, s jakým druhem investice bychom mohli mít co do činění," řekl nedávno vojvoda Západopomořanského vojvodství Robert Krupowicz. Lidé z Pomořanského a Velkopolského vojvodství se obávají toho, že základna by měla negativní dopad na turistický ruch.
Část amerického bezpečnostního systému by mohl stát v prostorech bývalého letiště u pětitisícového městečka Debrzno. Řada jeho obyvatel by byla pro. Očekávají, že by investice pomohla ekonomice. Náklady na investici v Debrznu se odhadují na 100 milionů dolarů. "Je nutné, abychom podrobně znali podmínky, za jakých by tu měli Američané působit. Kdyby byli samostatní a nepotřebovali by nás, nebudeme z toho nic mít, ale pokud by nás potřebovali, můžeme na tom získat," uvedl starosta Debrzna Miroslaw Burak.
Místní obyvatelé si stejně jako opoziční představitelé stěžují na nedostatek informací. Až budou vědět víc, budou prý se teprve rozhodovat. "Je komické, že více informací o americkém návrhu vůči Polsku je na internetových stránkách českého ministerstva obrany než v domácí debatě," prohlásil poslanec opoziční levice Janusz Zemke.
Téměř polovina Poláků se domnívá, že případné vybudování americké základny zhorší bezpečnost jejich země. Zatímco před šesti měsíci si 37 procent dotázaných myslelo, že projekt Polsku přinese politický nebo ekonomický zisk, nyní je to o deset procent méně.
Bývalý ministr obrany Radoslaw Sikorski tvrdí, že základna znamená více ohrožení než užitku. Americká nabídka umístit v Polsku a v Česku části protiraketové základny může zrodit nové partnerství, ale také vyprovokovat kolotoč nedorozumění, varoval Sikorski.
Negativ je podle Sikorského více: oslabení NATO, prohloubení ruské paranoie a ztráta přátel v Evropě kvůli USA. Američané si podle něj stále myslí, že Češi a Poláci skáčou radostí a budou souhlasit se vším. Střední Evropa však již nevěří USA, řekl.
Pohled Poláků na Spojené státy změnilo členství země v Evropské unii. Právě z ní dostává Polsko peníze na investice. Víza do Ameriky již politiky tolik nedráždí. Mnohem více lidí totiž jezdí legálně do Velké Británie a Irska než nelegálně do Chicaga, tvrdí bývalý ministr obrany.
Nejhorší scénář by podle Sikorského byl takový, že by vlády České republiky a Polska podlehly diplomatickému tlaku. Spojené státy se na věc musejí podívat očima svých spojenců a navrhnout jim takové partnerství, které zvýší bezpečnost obou stran, zdůraznil.
Foto: Lucie Pařízková