Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal nový školský zákon, který upravuje výuku v mateřských jazycích národnostních menšin. Zákon, který počátkem září schválil ukrajinský parlament, vyvolal kritiku v sousedních zemích, které zákonnou normu spojují s možnou újmou na právech svých krajanů na Ukrajině.
Porošenko podle zpráv kyjevských médií podpis doprovodil prohlášením, že zákon "posiluje roli ukrajinštiny ve výukovém procesu". Právě to je předmětem opakovaných stížností, které se ozývají z Ruska, Maďarska, Rumunska, Polska a Moldavska. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó zákon označil za "ránu do zad" a rumunský prezident Klaus Iohannis minulý týden na protest zrušil plánovanou návštěvu Ukrajiny.
Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká práv odbojných Rusů žijících ve východoukrajinském Donbasu. Ti jakékoli ukončení svých separatistických snah podmiňují posílením politické, hospodářské, bezpečnostní, ale i jazykové autonomie. Na potíže při užívání a výuce svého jazyka si stěžují i Maďaři, Rumuni a Poláci žijící na západě země.
Zákon umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastupuje jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce. Změna má nastat v roce 2020.
